Omezení odlesňování v Amazonii se pozitivně podepsalo i na zdraví veřejnosti. Vědci v nové studii publikované v časopisu Nature zjistili, že klesl počet hospitalizací a úmrtí spojených s lesními požáry, při nichž lidé vdechují toxický kouř.

Podle analýzy zdravotních údajů z oblastí v okruhu 100 kilometrů od hranice amazonského biomu a dopadů politik chránících prales, na níž upozornil web DW, klesl počet hospitalizací způsobených vdechováním kouře z lesních požárů o 18 tisíc ročně.

Úmrtnost v důsledku znečištění ovzduší klesla o 680 případů ročně, píšou v publikaci německá Bonnská univerzita a brazilská Universidade Federal de Minas Gerais. Vědci to přičítají nižší koncentraci škodlivých jemných částic v ovzduší.

Lesy a tropické deštné pralesy zachytávají a ukládají oxid uhličitý (CO2), čímž pomáhají ochlazovat planetu. Stromy také ochlazují své okolí a poskytují mu vláhu. Ve vykácených deštných pralesech ale vznikají nebezpečně suché podmínky.

V kombinaci s extrémními horky a silným větrem jsou náchylné k intenzivním a obtížně zastavitelným požárům. Tento problém se zhoršuje spolu s klimatickými změnami. Letos zuřily v Amazonii vůbec nejhorší lesní požáry za posledních 14 let.  

Prokácet se až k nemocem  

Vedle extrémních vln veder k nim přispívá rozšiřování zemědělské půdy na úkor pralesa. Amazonský prales navíc podle televize BBC úmyslně zapalují ilegální těžaři a zemědělci. Ti neohrožují jen místní ekosystémy a živočichy, ale i domorodé obyvatele.

Podle nové studie může odlesňování zvýšit i pravděpodobnost přenosu chorob, jako je malárie. Jiná odborná práce zjistila, že nárůst měsíčního kácení stromů o jedno procento odpovídá nárůstu počtu případů malárie o 6,3 procenta.

Úbytek lesů navíc může snížit obranyschopnosti lidského organismu proti různým patogenům. Divoká zvířata kromě toho přicházejí o svá stanoviště a přibližují se blíže k lidským pozemkům. Hrozí tak častější kontakt s člověkem a šíření chorob. 

Zvířata mohou přenášet viry, bakterie a parazity a zvýšit rizika přenosu nemocí na člověka nebo jeho domácí mazlíčky a hospodářská zvířata. Tuto problematiku vysvětlila ekoložka se zaměřením na nemoci Lynn Gottdenkerová.

„Když odlesníte určitou oblast, není to vždy spojeno s nárůstem infekčních chorob,“ vysvětlila expertka z University of Georgia. „V mnoha případech to však může vést k přelévání patogenů z volně žijících živočichů na lidi a jejich zvířata.“

Omezením odlesňování lze předejít mnoha hospitalizacím v důsledku znečištění ovzduší i zoonotickým událostem (přelévání patogenů mezi zvířaty i lidmi), kam lze zařadit také pandemii nemoci covid-19 způsobenou virem SARS CoV-2.