Nová studie sice záhadu definitivně neřeší, ale přináší zásadní obrat. Podle autorů jsou obě teorie stejně pravděpodobné – a pokud by se potvrdila ta první, mohlo by jít o vůbec první konkrétní důkaz existence temné hmoty, neviditelné substance, která podle odhadů tvoří většinu hmoty ve vesmíru.

„Temná hmota dominuje vesmíru a drží galaxie pohromadě,“ vysvětluje spoluautor studie a astrofyzik z Johns Hopkins University Joseph Silk. „Je mimořádně důležitá – a zoufale přemýšlíme, jak ji konečně detekovat. Přebytek gama záření v centru naší galaxie může být první stopou.“

Mapa temné hmoty

Tým vytvořil detailní mapu předpokládaného rozložení temné hmoty v Mléčné dráze. Simulace naznačují, že v raných fázích vývoje naší galaxie se menší shluky srážely a spojovaly, čímž mohly vznikat právě ony zářivé oblasti.

Vědci poté své modely porovnali s reálnými daty z Fermiho gama observatoře NASA. Oblasti s největší koncentrací temné hmoty se nápadně překrývaly s místy, odkud přichází záhadné záření.

Zatím ale není jasné, zda jde skutečně o podpis temné hmoty. Stejné záření by mohly produkovat i pulsary, pozůstatky po explozích hvězd, které vyzařují pravidelné pulzy energie.

Hon za temnou hmotou začíná!

Rozuzlení by mohl přinést Cherenkov Telescope Array Observatory (CTAO) – soustava 60 moderních dalekohledů rozmístěných v chilské poušti Atacama a na ostrově La Palma. Ty by měly nabídnout nejdetailnější pohled na zdroje gama paprsků, jaký kdy lidstvo mělo.

Než CTAO začne naplno fungovat, chtějí vědci prozkoumat i trpasličí galaxie v okolí Mléčné dráhy a zjistit, zda se v nich opakuje stejný vzorec záření.

„Je možné, že nové údaje potvrdí jednu z teorií,“ uzavírá Silk. „A nebo nenajdeme nic – což by znamenalo, že naše galaxie skrývá ještě větší záhadu, než si dokážeme představit.“