Rozpínání vesmíru se nechová tak, jak očekáváme. Různá měření dávají různá čísla – a vědci si marně lámou hlavu proč. Teď přichází s odvážným vysvětlením: Možná se nacházíme v obřím „voidu“, obrovské oblasti vesmíru s nižší hustotou hmoty. Tato hypotéza by mohla vyřešit dlouhodobý spor o rychlost rozpínání vesmíru a zároveň zpochybnit naše základní předpoklady o jeho rovnoměrnosti.

V našem sousedství číhá v temnotách hladový predátor. Supermasivní černá díra 600 tisíckrát hmotnější než naše Slunce. Skrývá se v jednom z Magellanových oblaků – satelitní galaxii u Mléčné dráhy. Objev ukázal, že se tito obři mohou nepozorovaně skrývat ve tmě prakticky kdekoli ve vesmíru.

Astronomové objevili v nejvzdálenější známé galaxii JADES-GS-z14-0 s pomocí observatoře ALMA kyslík. Vyrazilo jim to dech, znamená totiž, že galaxie se krátce po velkém třesku formovaly rychleji a „vyzrálosti“ dosáhly dříve, než si mysleli, přičemž už raný vesmír mohl být plný těžkých prvků. Pozorování nutí astronomy přehodnotit znalosti o formování galaxií v raném kosmu, objev mimozemského života ale čekat nemáme. Informuje o tom server CNN.

S0-6 se stala první hvězdou v naší galaxii, u které astronomové zjistili extragalaktický původ.

Teleskopy zachytily vzdálené galaxie, které září jako světýlka na vánočním stromku. Jejich pozoruhodný snímek odhalil gigantickou hvězdu.

Astronomové nabízejí na internetu pohled na statisíce galaxií z našeho vesmírného sousedství.