Po téměř sto letech, co astronomové poprvé vyslovili domněnku o existenci temné hmoty, profesor Tomonori Totani z Tokijské univerzity tvrdí, že její podpis může nést gama záření, vycházející ze středu Mléčné dráhy. Analýzou dat teleskopu Fermi amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) zjistil, že rozložení gama fotonů přesně odpovídá „haló temné hmoty“.

Po desetiletí si astronomové lámou hlavu nad tajemným zářením gama paprsků, které vychází z centra Mléčné dráhy. Nikdo přesně neví, odkud pochází – zda jde o důsledek srážek částic temné hmoty, nebo o energii z rychle rotujících neutronových hvězd známých jako pulsary.

Rozpínání vesmíru se nechová tak, jak očekáváme. Různá měření dávají různá čísla – a vědci si marně lámou hlavu proč. Teď přichází s odvážným vysvětlením: Možná se nacházíme v obřím „voidu“, obrovské oblasti vesmíru s nižší hustotou hmoty. Tato hypotéza by mohla vyřešit dlouhodobý spor o rychlost rozpínání vesmíru a zároveň zpochybnit naše základní předpoklady o jeho rovnoměrnosti.

Astronomové objevili v nejvzdálenější známé galaxii JADES-GS-z14-0 s pomocí observatoře ALMA kyslík. Vyrazilo jim to dech, znamená totiž, že galaxie se krátce po velkém třesku formovaly rychleji a „vyzrálosti“ dosáhly dříve, než si mysleli, přičemž už raný vesmír mohl být plný těžkých prvků. Pozorování nutí astronomy přehodnotit znalosti o formování galaxií v raném kosmu, objev mimozemského života ale čekat nemáme. Informuje o tom server CNN.

Ve vesmíru se zase dějí čáry. 

S0-6 se stala první hvězdou v naší galaxii, u které astronomové zjistili extragalaktický původ.