Jak vlastně vymřeli neandrtálci? Vědci se o jejich náhlém vymizení dlouhá léta přou. Jednu z možnou příčin teď navrhli odborníci z Francie a Dánska. Možná v tom hrála roli sociální izolace, napsali ve studii publikované v časopisu Cell Genomics.

Neandrtálci obývali Evropu a Asii velmi dlouhou dobu – včetně období života po boku raného moderního člověka. Dokud náhle před zhruba 40 000 lety nezmizeli a neskončila jediná a poslední éra koexistence více lidských druhů na Zemi.

Vědci se snaží roky příčinu náhlého vymizení neandrtálců vynést na světlo. „Nechápeme, jak mohlo celé lidstvo existující od Španělska až po Sibiř tak náhle vymřít,“ svěřil se agentuře AFP Ludovic Slimak, vědecký pracovník na univerzitě v Toulouse.

Archeologové pracují se scénáři klimatických změn, epidemií nebo násilných střetů s vyspělejším druhem Homo sapiens. Loni jedna studie navrhla jako možnou příčinu vyhynutí neandrtálců ovládnutí lukostřelby moderními lidmi.

Řada vědců si myslí, že vymizeli v důsledku křížení s moderním člověkem. Slimak se svým týmem rozehrál jinou myšlenku. Že se neandrtálcům ve skutečnosti stala osudnou sociální izolace a absence genetického promíchávání.

Vědci v Kodani analyzovali vzorek úlomku stoličky z ostatků s označením Thorin (odkaz na trpaslíka ze světa J. R. R. Tolkiena). Pozůstatky archeologové našli v roce 2015 v jeskyni Mandrin. Šlo o prvního neandrtálce objeveného ve Francii od roku 1978.

Oddělená komunita

Zatímco archeologické analýzy jej datují do doby před 40 až 45 000 lety, analýza genetická určila jeho stáří na 105 let. Týmu francouzských a dánských vědců trvalo téměř deset let, než příběh neandrtálce Thorina pochopil. 

Patřil k linii nebo skupině neandrtálců izolovaných od ostatních okolních komunit, došli podle serveru CNN k závěru vědci. Jeho genom je opravdu starý. Ve skutečnosti je pozůstatkem prvních populací neandrtálců v Evropě.

„Linie vedoucí k Thorinovi se oddělila od linie ostatních pozdních neandrtálců přibližně před 105 lety,“ potvrdil hlavní autor výzkumu Martin Sikora z Kodaňské univerzity. Údolí Rhony tou dobou platilo za klíčový migrační koridor mezi severní Evropou a Středomořím.

Přesto se linie Thorina celých 50 000 let izolovala od klasických evropských neandrtálců žijících v okolí, kteří v některých případech žili jen dva týdny chůze daleko, čímž nedocházelo k žádným genetickým výměnám.  

To vedlo k horší genetické variabilitě a tedy i snížené odolnosti proti klimatickým změnám a nemocem. Neandrtálci navíc oproti moderním lidem žili v malých skupinách, což způsobovalo problémy s příbuzenstvím. 

Tharsika Vimalaová, spoluautorka z Kodaňské univerzity, uvedla, že podobný životní styl znamená, že nedochází ke křížení a populačnímu růstu a vývoji. Vedle toho si představme větší skupiny vyspělejších Homo sapiens ovládajících větší plochy území.