Vědci tvrdí, že neandrtálci možná nikdy nevymřeli, alespoň ne na genetické úrovni. Nový matematický model zkoumá scénář, podle kterého neandrtálci postupně vymizeli nikoli v důsledku vymření, ale pohlcení dominantnějším a vyspělejším druhem. Námi. Dlouhé a pozvolné křížení obou druhů během 10 až 30 tisíc let mohlo vést k tomu, že genetickou linii neandrtálců pohltil moderní člověk.

V horkém území hornatého Uzbekistánu vykopali archeologové drobné kamenné hroty, které mohou být nejstaršími známými šipkami na planetě – staré zhruba 80 000 let, tedy o 6 000 let víc než dosavadní rekord z Etiopie. Dost možná tak míříme k nové kapitole předků, kteří lovili s lukem a šípy dříve, než jsme si kdy mysleli.

Široký hrudník, protáhlá lebka, silné kosti a výrazné oboční oblouky – to jsou základní charakteristiky vzhledu neandrtálců. Ještě dnes jejich geny ovlivňují naši biologii od vývoje kostí po možné dispozice k některým nemocem. Japonští vědci chtěli zjistit, jak neandrtálská DNA může změnit vzhled myší.

Objev z francouzské jeskyně může změnit náš výklad pravěku.

Pravěk byl tavícím kotlem druhů. Dokládají to poznatky o křížení Homo sapiens s neandrtálci. Jeden z nich pochází z Českého krasu.

Srovnávací studie DNA ukázala, že většina genů zděděných po neandrtálcích nemá vliv na náš vzhled.