Vědci zařadili keporkaky do úzké skupiny živočichů, kteří nejen že vyrábějí a využívají nástroje k lovu, ale dokonce si je sami upravují. Tito obrovští mořští savci důmyslně vytvářejí a upravují své „bublinové sítě“, aby ulovili více potravy.

Již dříve odborníci zjistili, že velryby foukají bubliny do vzorů, které tvoří sítě s vnitřními kruhy. Využívat nástroje svede ve volné přírodě celá řada živočichů, nikoli jen člověk, ať už hovoříme o primátech, ptácích nebo dokonce o některých bezobratlých.

Velryby však podle nové studie publikované v časopise Royal Society Open Science svedou své bublinové sítě konfigurovat. Vědci si toho všimli při pozorování osamělých keporkaků ve vodách kolem Aljašky, píše list The Independent.

Vodní savci podle výzkumu při lovu krillu, malých bezobratlých korýšů, cíleně kontrolovali detaily svých bublinových sítí a upravovali je tak, jak se jim to zrovna hodilo. Měnili počet kroužků, velikost i hloubku sítě s rozestupy mezi bublinami.

Tato praxe umožnila velrybám ulovit během jediného ponoru až sedmkrát více potravy za cenu méně energie. „Tohle působivé chování keporkaky řadí mezi vzácnou skupinu zvířat, která si vyrábějí vlastní nástroje k lovu,“ uvedl spoluautor práce Lars Bejder.

Úsporný režim 

Jak připomíná web IFLScience, keporkaci v tomto ohledu připomínají Homo sapiens, lidoopy i vrány a řadí se mezi „superinteligentní“ tvory. I v této skupině však vynikají způsobem, jakým si vlastní nástroje pro lov sami vytvářejí.

Jedná se o prospěšnou schopnost. V některých oblastech je kvůli globálnímu oteplování méně potravy a velryby musejí šetřit energii. Toho mohou docílit díky úpravě svých sítí tak, aby ulovily více potravy za cenu menšího úsilí.

Ani to je ovšem nezachrání ve sto procentech případů. Velrybám chybí potrava a kalorie před dlouhou migrací. Moře pak jejich těla vyplavuje na pobřeží. Nejen keporkaci, ale třeba i delfíni a sviňuchy čelí hrozbám spojeným s klimatickými změnami.

Jejich populace navíc ohrožuje chemické a hlukové znečištění vod. Téměř čtvrtina z 92 popsaných druhů kytovců čelí hrozbám vyhynutí. Jelikož je lov základem pro jejich přežití, vědci doufají, že lépe porozumí chování keporkaků, aby ochránili jejich krmná místa.