Když se řekne velryba, představíme si obrovského plejtváka, jenž rozevřeným chřtánem nabírá hromady krilu. Před 30 až 23 miliony let v oligocénu však připomínaly velryby spíše dravé, ozubené delfíny trhající svou kořist na kusy.

Zůstane jediným zvukem v oceánech řev motorů lodí? Podle vědců z amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) život pod hladinou kvůli klimatickým změnám utichá. Když oceán zasáhne vedro, písně plejtváků se stávají vzácnějšími a tiššími. Jejich vokalizace klesla během šesti let o 40 procent.

Spánek je nezbytný pro přežití téměř všech živočichů – ale jak si ho mohou dovolit velryby, které musí neustále vnímat okolí a vynořovat se pro vzduch? Odpověď je fascinující: velryby spí jen napůl. Jedna hemisféra mozku bdí, zatímco druhá odpočívá. Tento trik jim umožňuje přežít v oceánu, kde spánek znamená riziko.

Uloví tak více potravy a ušetří energii.

Byl to neuvěřitelně těžký tvor. Jeho jeden obratel vážil celý metrák.

Významný nález doplňuje naše poznatky o tom, jak se předci velryb, kteří původně žili na souši, přizpůsobovali mořím.