Vypočítala to trojice expertů z Radboudovy univerzity v nizozemském Nijmegenu. Už v předchozí studii popsala, že nejen černé díry, ale i neutronové hvězdy se mohou vypařit díky záření podobnému tomu Hawkingovu.

Hawkingovo záření mělo vznikat, jak jsme si dosud mysleli, v blízkosti horizontu událostí. Když taková černá díra ztrácí hmotu a energii, může úplně zmizet. Dosud se předpokládalo, že z ní nemůže nic uniknout, protože svou gravitací nepropustí ani světlo. Stephen Hawking však roku 1974 ukázal, že kvantová mechanika umožňuje vznik takzvaných virtuálních částic těsně u okraje černé díry.

Tyto částice vznikají ve dvojicích – částice a antičástice. Občas se stane, že jedna spadne do černé díry a druhá unikne pryč coby záření.

Všechno je jinak 

Ten samý tým vědců ale v dřívější práci zjistil, že tyto částice mohou vznikat i daleko od horizontu událostí. Přišli tak v podstatě s novým druhem záření, který je třeba vzít v úvahu. A také to znamená, že se mohou vypařit i další velké a vzdálené objekty.

Odborníci provedli nové upravené výpočty a zjistili, že všechny objekty ve vesmíru se kvůli tomuto záření vypaří mnohem dříve, než původně mysleli – nikoli za 10¹¹⁰⁰ let, ale 10⁷⁸ let. To znamená, že za tuto dobu skončí vesmír, pokud bereme v potaz jen tohle záření.

Vědci při nových výpočtech zohlednili teorii, že proces Hawkingova záření neplatí jen pro černé díry, ale i pro další objekty. Výpočty pak ukázaly, že doba vypařování závisí jen na hustotě daného objektu.

Co se týče Země a lidí na ní, konec nastane za 10⁹⁰ let. Pevná tělesa, jako je naše planeta s Měsícem se vypaří o něco později než hvězdy. Bez Slunce však stejně život na Zemi existovat dávno nebude.