Vědcům z Velké Británie se podařilo po celých staletích bádání objasnit původ monumentálních balvanů jedné z nejznámějších prehistorických památek světa, Stonehenge. Pomohly jim v tom nejmodernější technologie a vzorek kamene z 50. let minulého století. Informuje o tom list Mirror.

Vzorek pochází z doby, kdy se Stonehenge v 50. letech renovoval. Několik desetiletí byl vystaven v muzeu na Floridě, aby se nakonec vrátil „domů“ k důkladné analýze prostřednictvím těch vůbec nejmodernějších technologií.

Tým geomorfologa Davida Nashe spolu s analýzou vzorku prozkoumal sarsen (typ pískovce) od Norfolku až po Devon a obrovské seresoné balvany použité při stavbě Stonehenge vystopoval do poměrně blízké oblasti West Woods (25 kilometrů), píše se v časopisu Science Direct.

Menhirový komplex byl postaven ze dvou druhů kamenů. Ty menší dopravili stavitelé z téměř 200 kilometrů vzdálených Preselihillských vrchů ve Walesu.

„To dokazuje, jak důležitá tato stavba pro tehdejší společnost byla,“ tvrdí Susan Greaneyová, vedoucí historička z organizace English Heritage. „Nevybírali kameny náhodně – každý měl svůj význam a byli ochotni je transportovat na obrovské vzdálenosti.“

Symbol jednoty 

Podle expertky není tak překvapivé, že si vybrali právě West Woods. „Když se na to podíváte logicky, samozřejmě by hledali ty největší dostupné kameny v největší dosažitelné vzdálenosti. Ale to, jak dokázali zorganizovat jejich transport a vztyčení, je něco, co nás nepřestává udivovat. Každý nový objev o Stonehenge nám připomíná, že naši předkové nebyli primitivní, jak si někdy myslíme. Byli to skvělí inženýři a organizátoři s hlubokými znalostmi o svém okolí,“ uvedla Greaneyová.

Stavitelé museli podle ní disponovat perfektními znalostmi o vlastnostech různých typů kamenů, využívaném terénu a samotných technikách stavby. „Když si uvědomíte, že to dokázali bez jakýchkoliv moderních technologií, je to skutečně ohromující,“ vyjádřil své nadšení Nash.

Stonehenge měl politický i náboženský význam a reprezentoval jednotu tamních neolitických komunit, tvrdí odborníci z University College London a Aberystwyth University. Naznačuje to podle nich odhodlání dopravit kameny na stavbu z různých vzdálených oblastí.

„Možná chtěli upevnit nějakou alianci nebo se účastnit mimořádné spolupráce, kterou stavba Stonehenge představovala a ztělesňovala,“ cituje autory práce server The Times of India.

Studie kosterních ostatků pohřbených kolem Stonehenge ukázaly, že mnoho z těchto lidí nepocházelo z oblasti Salisbury Plain, což naznačuje, že menhirový komplex skutečně přitahoval a sjednocoval lidi z celé Británie.

Stonehenge podle dřívějších studií sloužil jako místo obřadů a ceremonií souvisejících se slunovratem. Různé teorie mu také přidělují úlohu slunečního kalendáře a léčitelského centra. Nové studie však naznačují, že musel mít mnohem hlubší význam a důležitost pro neolitické komunity.