Jsou jako squateři oceánů. Krabi poustevníci si chránit svá měkká břicha a zadečky. Vlastní ulity však nemají, místo nich proto využívají skořápky mrtvých korýšů. V poslední době však mění své chování, všimli si vědci. 

Tito korýši se stále častěji chrání místo přirozenými ulitami plastovým odpadem a dalšími antropogenní materiály. Jako skrýš používají objímky žárovek, plastová víčka, díly stavebnice Lega či plechovky od sladkých nápojů. 

Odborníci z Varšavské univerzity a Poznaňské zemědělské univerzity analyzovali fotografie krabů poustevníků zveřejněné na internetu a objevili celkem 386 případů, kdy se tito živočichové zabydleli v plastovém odpadu. 

„Když jsem poprvé tyto obrázky viděla, cítila jsem, jak mi to trhá srdce,“ cituje Smithsonian Magazine spoluautorku studie a ekoložku Martu Szulkinovou. „Musíme pochopit, že žijeme v jiné době a živočichové využívají to, co mají k dispozici,“ dodala. 

Celkem deset z šestnácti suchozemských druhů krabů poustevníků ve všech tropických oblastech využívá místo přirozené ochrany svých tělíček antropogenní, vyplývá z výzkumu zveřejněného v odborném časopise Science of the Total Environment. 

Krabi poustevníci vyměňují své staré ulity za nové každých 12 až 18 měsíců. Svou novou skrýš si přitom nevybírají náhodně. Klíčovými faktory, které jejich volbu ovlivňují, jsou hmotnost, vůně a barevné maskování. 

Smrtící pasti 

Vědci na základě snímků zjistili, že v 85 procentech případů si krabi vybírali plastová víčka bílé nebo černé barvy. Kov a sklo, případně kombinace obou materiálů, tvořila asi jen pět procent všech zaznamenaných případů. 

Badatelé jako možnou příčinu tohoto chování zmiňují řídnoucí populace korýšů v důsledku klimatických změn. Turisté na plážích si navíc často odnášejí ulity jako suvenýry. Krabi možná jen čelí „bytové krizi“ a plastu je jednoduše dostatek, spekulují odborníci. 

Plastový odpad a hlavně drobné částečky z jeho zbytků zamořují celou planetu včetně vzduchu a potravin. Odhadovaných 171 bilionů kousků plastu v našich oceánech se rozkládá na drobné toxické částice, které vnikají do těl mořských živočichů.

Plasty na břehu však hrají ve prospěch krabů poustevníků. Jsou stejně efektivní ochranou jako přirozené ulity, ale díky nižší váze mohou šetřit jejich energii a zvyšovat reprodukční výkon. Korýši se navíc mohou lépe maskovat ve znečištěném prostředí před predátory. 

I když může plastový odpad zachránit krabům život, může jim ho i vzít. Jedna studie z roku 2019 provedená na Kokosových ostrovech zjistila, že tam každý rok zemře přes půl milionů krabů poustevníků, protože se jim stane osudným tvar lahví či pneumatik. 

„Krabi poustevníci lezou do pneumatik a hledají úkryt nebo potravu, jen aby zjistili, že nejsou schopni uniknout zakřiveným stěnám v jejich nitru – a nakonec zemřou hlady,“ napsal již před třemi lety Smithsonian Magazine.