Nová studie švédských vědců podle deníku The Independent upozorňuje na schopnost krabů, humrů a zřejmě i ostatních korýšů cítit bolest a strach. Potvrzuje tak dřívější pozorování naznačující vnímavost těchto živočichů.

Krabi a humři jsou oblíbenou pochoutkou, málo kdo však s talířem přímo před nosem přemýšlí nad tím, zda cítili při vaření zaživa před pár minutami v kuchyni bolest. Odpověď studie publikované v časopise Biology milovníky korýšů nepotěší.

Vědci měřili s pomocí EEG aktivitu v centrálním nervovém systému mozku krabů, zatímco jim různými způsoby působili bolest. Všimli si jasných a průkazných reakcí nervových buněk v jejich mozcích při epizodách bolesti a stresu.

„Krabi musejí mít ve svých měkkých tkáních nějaký druh receptorů bolesti, zaznamenali jsme totiž zvýšenou mozkovou aktivitu, když jsme do jejich měkkých tkání aplikovali potenciálně bolest způsobující chemikálii,“ řekl jeden z vědců Eleftherios Kasiouras.

Dodal, že totéž se stalo při působení vnějšího tlaku na krabí těla. V tomto případě však byla reakce na bolest kratší a výraznější než v případě chemikálií. Ze studie tedy vyplývá, že krabi mají receptory vysílající signály do mozku při vystavení potenciálně bolestivým podnětům.

Humánní zabíjení? 

Již dřívější studie naznačovaly, že korýši cítí bolest. Byly však založeny jen na pozorování jejich chování po vystavení bolesti. Zvířata se dotýkala poraněných míst na svých tělech nebo vykazovala známky strachu, když se blížilo známé nebezpečí.

Někteří odborníci to ovšem považovali za neprůkazné a navrhovali, že takové chování je pouze důsledkem instinktů. Přesto britská vláda uznala před více než třemi lety hlavonožce a desetinožce za „vnímavé bytosti“ a zakázala jejich vaření zaživa.

Své rozhodnutí založila na zprávě odkazující na asi tři stovky studií, podle níž chobotnice, sépie, krabi, humři nebo raci pociťují bolest, potěšení, hlad, žízeň, teplo nebo příjemné pocity. Legislativa měla zvířatům poskytnout lepší ochranu.

Hlavně šlo o lepší transport a humánní zabíjení. O to samé usiluje i švédský tým. „Musíme najít méně bolestivé způsoby, jak zabíjet měkkýše, pokud je máme nadále jíst,“ uvedla spoluautorka studie Lynne Sneddonová.

Musíme si nejprve uvědomit, že korýši cítí bolest a strach jako my, napsal server Earth. S tímto vědomím mohou průmyslová odvětví a regulační orgány pracovat na lepší ochraně, třeba vývoji nových technologií pro zmírnění bolesti a strachu.

Korýši mají podobné nervové systémy. Vědci usuzují, že bolest a strach cítí všichni, přestože se zaměřili jen na kraby.