Mikrovlnné trouby vstoupily do domácností už ve druhé polovině 20. století, původně jako technologická kuriozita z radaru. Jejich rychlost a pohodlí však dříve nebo později vyvolaly otázku: nezlikvidují mikrovlny náhodou i to nejcennější – živiny? Webová stránka PopSci shrnuje aktuální stav výzkumu pod názvem „Ničí vaření v mikrovlnné troubě všechny živiny?“ 

Výsledky nejsou černobílé – odpověď zní, že „záleží na tom, o kterou živinu jde“. Například vitaminy C a B skupiny jsou citlivější na teplo a čas – čím delší ohřev, tím větší degradace. A právě v tom mikrovlnka „exceluje“ – jídlo připraví rychleji a často s méně vodou než vaření ve vodě, čímž snižuje riziko ztráty těchto živin.

Ve srovnávací studii z roku 1985 se zjistilo, že při mikrovlnném ohřevu byla retence thiaminu, riboflavinu a dalších vitamínů u některých potravin srovnatelná či lepší než při konvenčním ohřívání. Tento výsledek potvrzuje i moderní odborné články, jež uvádějí, že délka vaření, množství vody a teplota jsou klíčové – a ne samotný princip mikrovlnného ohřevu.

Jak to funguje? Mikrovlnná trouba vytváří elektromagnetické vlnění, které působí na vodní molekuly v jídle — ty se rychle otáčejí, třou se a tím generují teplo. Na rozdíl od standardní trouby nebo sporáku se jídlo ohřívá rovnoměrněji zevnitř – což omezuje dobu vystavení vysokým teplotám.

Nicméně mikrovlny nejsou bez kompromisů. Jako u každé metody vaření existují faktory, které mohou vést ke ztrátě živin — zejména dlouhé ohřívání, nadbytek vody nebo použití nevhodného nádobí. Například u brokolice bylo zjištěno, že mikrovlnný ohřev s minimem vody zachovává většinu vitamínu C, zatímco vaření ve vodě může vést k jejímu odtoku do vývaru.

Dalším aspektem je bezpečnost plastových obalů určených pro mikrovlnné použití. Některé studie, například z roku 2023, identifikovaly u plastových nádob vystavených mikrovlnnému ohřevu únik nano- a mikroplastů — to už je riziko spíš chemické než nutriční..

Z hlediska výživového je tedy mikrovlnný ohřev spíše neutrální až pozitivní z hlediska zachování živin, pokud je použit správně. Jak uvádí dietoložka Chrissy Arsenault: „Důležitější než způsoby vaření je to, jak dlouho a v jakém množství vody potravinu připravujeme.“

Co to znamená pro běžného uživatele mikrovlnky?

1. Používejte správné nádoby – sklo nebo keramika jsou jistější.

2. Předehřívejte při kratším čase a s menším množstvím vody tam, kde je to možné (např. zelenina).

3. Nepřežívejte jídlo – dlouhé ohřívání = větší ztráta živin.

4. Vyhněte se plastovým obalům bez označení „microwave-safe“.

Z dlouhodobého hlediska je třeba připomínat, že mikrovlnný ohřev sice nezaručuje, že jídlo bude superpotravinou, ale podle dostupných důkazů neubírá živiny více než jiné běžné způsoby vaření. Přesto výzkumníci volají po více datech, zejména na specifických potravinách, a lepším mapování, jak různé metody ovlivňují živiny v rámci reálného životního rytmu.

Když si příště ohřejete oběd v mikrovlnce, můžete se cítit klidněji – nejspíš nejnebezpečnějším prvkem vašeho jídla není oheň nebo mikrovlnka, ale příliš dlouhé vaření ve vodě nebo použití nevhodného obalu. Mikrovlnný ohřev tak zůstává zrychlenou cestou do tepla – a pokud zachováte pár jednoduchých pravidel – cestou k výživě, ne jejímu úniku.