Fyzický kontakt od lidí, jako je dotek nebo objetí, prospívá duševnímu i fyzickému zdraví. Studie německých vědců publikovaná v časopise Nature Human Behaviour přispívá k celé řadě dalších výzkumů upozorňujících na důležitost sociálního života.

Hmat se u každého z nás vyvíjí hned po narození, a to z prostého důvodu – je klíčový ke komunikaci i schopnosti fyzicky „zažít“ prostředí kolem nás. Naše pokožka současně obsahuje specifické senzory citlivé na jemné doteky a „lidské teplo“. 

Sociální život je zásadní pro naše psychické a fyzické zdraví a k němu patří i kontakt fyzický. I proto během pandemie vzrostl počet diagnóz deprese a úzkosti. Lockdowny nás připravily o něco, co je nám přirozené – teplo lidského kontaktu. 

Že je dotek zdraví prospěšný naznačilo mnoho studií, žádná se však nepokusila spojit všechny tyto práce dohromady. Vědci teď podle listu The Independent analyzovali výsledky 212 výzkumů zahrnujících celkem 12 966 osob, aby detailněji prozkoumali přínosy doteku. 

„Předkládáme jasné důkazy, že dotykové intervence jsou prospěšné u velkého počtu výsledků jak u fyzického, tak duševního zdraví,“ píšou autoři práce. Tyto výsledky přitom platí pro všechny věkové kategorie, zdravé i nemocné. 

Funguje to i v případě robotů 

Dotek je stejně důležitý pro fyzické i duševní zdraví u dospělých i novorozenců, napsal s odkazem na analýzu list The Guardian. Nejúčinnější jsou přitom doteky v oblasti hlavy a obličeje oproti jiným částem našeho těla (třeba trupu). 

Vědci nenašli rozdíly mezi účinky jednotlivých typů doteků – například mezi pohlazením a masáží. Čím častější však lidé fyzický kontakt s druhými měli, tím prospěšnější pro jejich celkové zdraví to bylo, ukázala dále analýza. 

Odborníky však překvapilo, že podobné výsledky zaznamenali při kontaktu s objekty, jako jsou sociální roboti nebo přikrývky. „To znamená, že musíme provést další průzkumy,“ řekla spoluautorka práce Helena Hartmannová. 

Tým chce lépe prozkoumat vliv sociálních robotů na duševní zdraví v situacích, jako je právě pandemie. Profesorka Mariana von Mohrová z University of London, která se na studii nepodílela, uvedla, že by museli roboti přesněji replikovat strukturu lidské kůže. 

Poté by skutečně mohli mít podobně pozitivní vliv. Ze studie vyplývá, že lidský kontakt je silnější než kontakt s předměty. Kromě toho sociální roboti nejsou živé bytosti, nemohou chápat a cítit. Lidský kontakt tedy plně nahradit nemohou.