Tým vedený experty z Univerzity v Cambridgi popsal pět velkých epoch vývoje lidského mozku, oddělených čtyřmi klíčovými zlomovými body. Během nich se významně mění způsob, jakým orgán pracuje.

„Mnozí z nás zpětně cítí, že naše životy se dělí na různé fáze. A ukazuje se, že mozek to má podobně,“ vysvětlil profesor neuroinformatiky Duncan Astle z Cambridgeské univerzity, který studii vedl.

Poznatky podle něj pomohou pochopit, kdy je mozek citlivější vůči poruchám nebo nemocem.

Zrod, strukturalizace

První období nastává od narození do devíti let. Mozek se teprve formuje, aktivní spoje mezi neurony přežijí, méně využívané zanikají. Šedá a bílá hmota přibývají značnou rychlostí a mozková kůra nabývá na tloušťce až do svého maxima.

Dospívání, raná dospělost

Dospívání mozku a raná dospělost trvá asi do dvaatřiceti let. Bílá hmota dál roste a propojení neuronů se zpřesňuje. Kognitivní výkon roste.

Dospělost, stabilizace

Kolem 32 let nastává nejvýraznější zlom. Mozek se stabilizuje a začíná éra dlouhé dospělosti. Podle dosavadních výzkumů se právě v této epoše ustálí inteligence i osobnost každého jednotlivce. Některé změny mohou souviset i s životními milníky, jako je rodičovství nebo kariérní úspěch, ačkoli tohle téma studie nezkoumala.

Stárnutí, pozdní mozková epocha

Kolem 66 let přichází další významný zlom. Mozek stárne a efektivita neuronových spojů se začíná snižovat. Kolem 83 let nastává pozdní mozková epocha, v níž se nepříznivé strukturální změny zrychlují kvůli úbytku bílé hmoty.