Koncem prosince vědci upozorňovali na další hrozivý klimatický milník. Rok 2024 byl s jistotou po extrémním roce 2023 nejteplejším rokem v historii a prvním, který dočasně překročil hranici 1,5 stupně Celsia. Jednou na něj však budeme podle magazínu National Geographic vzpomínat jako na mírný rok.

Poslední dva roky označují vědci za výjimečné, co se klimatu týče. Vyznačovaly se intenzivní a častějšími extrémními vlnami veder, suchem, nedostatkem srážek, vysokým počtem lesních požárů, klimatology šokovaly ničivé hurikány na Floridě a Česko s okolními státy pak překvapily velké záplavy. Teplotní rekordy padaly v mnoha částech světa.

„Poslední dva roky byly trochu supernabié,“ uvedl Gavin Schmidt, ředitel Goddardova institutu pro kosmický výzkum, jenž shromažďuje data o globálních teplotách s pomocí meteorologických stanic, bójí a lodních observatoří.

Vysvětlil, že teploty postupně rostou od 70. let 20. století a v posledních deseti letech tento trend zrychlil. Roky 2023 a 2024 však v tomto ohledu označil za výjimečné, za což částečně mohl klimatický jev El Niño, ale zejména za tím stály lidské emise skleníkových plynů vznikající spalováním fosilních paliv.

Teploty budou růst tak dlouho, dokud budeme pumpovat do atmosféry oxid uhličitý, varoval Schmidt. Loni jsme překročili poprvé v historii práh 1,5 stupně jen dočasně. V příštích deseti letech ho však podle něj překonáme trvale. Tím definitivně padne cíl Pařížské dohody, od níž se, aby toho nebylo málo, chystá odstoupit nový americký prezident Donald Trump.

Lidstvo si na extrémy zvykne

Schmidt upozorňuje, že svět je za současných klimatických politik na cestě k oteplení o 3 stupně do roku 2100. Hladiny moří a oceánů by se v takovém případě zvedly o několik metrů a pohltily nejohroženější chudé ostrovní státy, ale i města jako Benátky, Miami, Šanghaj nebo Rio de Janeiro. Největší problémy by měly státy jako Čína, Indie nebo Bangladéš. Zvedající se hladiny by ovlivnily až 12 procent světové populace – přes 800 milionů lidí.

Extrémní vlny veder, sucho, lesní požáry, silné hurikány a tornáda by byly při oteplení o 3 stupně na denním pořádku. To by mělo drtivý dopad na lidské životy i světové ekonomiky. Náhlé změny počasí, přírodní katastrofy, potopené pobřežní oblasti a skutečnost, že některé oblasti by se staly prakticky neobyvatelnými, by spustily masové migrační vlny. Svět by přitom čelil nedostatku pitné vody a potravin, což by zase zvyšovalo rizika ozbrojených konfliktů a chaosu.

Přesto lidé žijící v té době budou vnímat aktuální klimatické podmínky jako běžné a roky 2024 a 2023 jako mírné s klidným počasím, bílými zimami a mírnými teplotami. Děti narozené ve 20. letech 21. století už budou teplejší a bouřlivější klima považovat za normální kvůli psychologickému jevu známému jako syndrom posouvající se základny. Lidé si postupně zvykají na aktuální podmínky a časem je považují za normu. To ovšem podle odborníků ohrožuje snahu lidstva bojovat proti klimatickým změnám.