V neustále se měnícím světě beauty trendů se občas objeví něco, co je spíš sociologický experiment než péče o pleť. „Menstrual masking“ je toho ukázkovým příkladem. Jde o praktiku, při níž si lidé – nejčastěji ženy – nanášejí menstruační krev na obličej jako „přírodní masku“. Na TikToku vedenou hashtagy jako #periodfacemask popisují uživatelky tento rituál jako léčivý, spirituální a údajně i omlazující. 

Zastánkyně tvrdí, že krev z menstruace obsahuje „zázračné“ látky – kmenové buňky, cytokiny a proteiny – které mají stimulovat regeneraci kůže a vyhlazovat jemné vrásky. Tyto argumenty se často odvolávají na výzkum menstruační krve v medicíně, ale zásadní detail přeskakují: žádná klinická studie dosud neprokázala, že by přímé rozetření menstruační krve na obličej zlepšovalo strukturu pleti nebo léčilo akné. 

To ovšem neznamená, že je menstruační krev z biologického hlediska nezajímavá. Naopak – obsahuje buňky děložní sliznice, krevní plazmu, hormony, signální molekuly a také tzv. menstruační kmenové buňky (MenSCs). Právě MenSCs se v posledních letech dostávají do centra výzkumu regenerativní medicíny. Studie publikované v odborných časopisech ukazují, že tyto buňky dokážou podporovat hojení ran, potlačovat zánět a podílet se na opravě poškozených tkání. 

Například experimentální práce zaměřená na hojení kožních defektů popsala, že transplantace buněk získaných z menstruační krve dokázala výrazně urychlit zacelení ran u laboratorních zvířat, zejména v kombinaci s bioinženýrskými „kožními náplastmi“.¹ Jiný tým zjistil, že extracelulární váčky pocházející z MenSCs mohou podporovat regeneraci kůže a cévních struktur a mají potenciál pro léčbu chronických ran nebo některých zánětlivých onemocnění.

Je ale zásadní pochopit rozdíl mezi sterilním laboratorním prostředím a koupelnou s telefonem v ruce. Menstruační krev, která prochází pochvou, není „čistý koktejl kmenových buněk“. Jde o směs krve, odloučené děložní sliznice, cervikálního a vaginálního sekretu a mikrobiomu – bakterií a kvasinek, které jsou v pochvě zcela normální, ale na obličeji mohou dělat paseku. Jak upozorňuje autorka textu na ScienceAlert, menstruační krev může obsahovat i patogenní mikroorganismy, například Staphylococcus aureus nebo původce některých pohlavně přenosných infekcí. 

Kůže na obličeji má svou vlastní bariéru a mikrobiom. Pokud ji narušíme – třeba agresivním peelingem, mačkáním pupínků nebo mikroskopickými oděrkami – otevíráme bránu pro infekce. A přesně v tu chvíli se aplikace nesterilní tělní tekutiny stává rizikovou. Dermatologové proto varují, že menstruační maskování může vést nejen k podráždění a zhoršení akné, ale teoreticky i k závažnějším bakteriálním a plísňovým infekcím. Podobná varování zaznívají i u jiných „body-based“ trendů, například u takzvané urine therapy, tedy potírání pokožky močí, které znovu a znovu vyvracejí kožní lékaři. 

Častým argumentem zastánců menstruační masky je přirovnání k „vampire facial“ – estetickému zákroku, při němž se na obličej používá vlastní krev pacienta ve formě plazmy bohaté na krevní destičky (PRP, platelet-rich plasma). Jenže tady podobnost končí. PRP se získává odběrem žilní krve, která se ve sterilní zkumavce centrifuguje, aby se oddělila frakce s vyšší koncentrací destiček. Ta se pak v kontrolovaných podmínkách aplikuje na pleť, obvykle v kombinaci s mikrojehličkováním nebo injekcemi. I přesto, že se na „vampire facial“ často dívá marketing růžovými brýlemi, odborné společnosti zdůrazňují, že efekt na omlazení pleti je spíše mírný a důkazy nejsou jednoznačné.

Na rozdíl od PRP není menstruační krev nijak filtrovaná ani sterilizovaná. Obsahuje i tkáňové fragmenty a mikroorganismy, které v regenerativní medicíně rozhodně nechceme. A zatímco PRP provádějí školení lékaři v ordinaci, menstruační maskování probíhá doma před zrcadlem, často bez základních hygienických pravidel. V podstatě jde o experiment na vlastní kůži – doslova i obrazně – bez jakékoli kontroly dávky, složení nebo délky působení.

Když se podíváme na to, proč tento trend vůbec vznikl, nejde jen o biochemii, ale i o emoce. Pro mnohé ženy je menstruace stále obestřena studem, tabu a negativními stereotypy. Některé tvůrkyně na TikToku proto prezentují menstruační maskování jako akt sebe-přijetí a rituál, který „oslavuje cykličnost“ a „léčí vztah k tělu“. Podobně jako u jiných extrémních wellness trendů se ale duchovní symbolika mísí s nadsazenými sliby a pseudovědou, upozorňují kritické komentáře například ve Vogue India. 

Je fér přiznat, že část popularity trendu stojí i na marketingu „přírodní“ a „bezchemické“ péče o pleť. Oproti tomu se klasická dermatologie opírá o standardizované účinné látky – retinoidy, kyselinu salicylovou, niacinamid, dobře zvolené exfolianty – a především o každodenní ochranu před UV zářením. Odborné společnosti jako American Academy of Dermatology dlouhodobě zdůrazňují, že pro zdravou pleť je mnohem důležitější správné čištění, SPF, hydratace a trpělivé používání ověřených aktivních látek než jakýkoli virální „hack“.

Z medicínského hlediska je tedy rozumné oddělit dvě roviny: na jedné straně skutečně nadějný výzkum menstruačních kmenových buněk v léčbě ran, popálenin nebo některých chronických onemocnění, který se odehrává v laboratořích a klinických studiích pod přísnou kontrolou; na druhé straně domácí nanášení menstruační krve na obličej, u kterého nemáme žádná data o bezpečnosti ani účinnosti – a přitom je jasné, že mikrobiologické riziko není zanedbatelné. 

To neznamená, že je špatně chtít zbořit stigma kolem menstruace nebo mít k vlastnímu tělu pozitivnější vztah. Možná ale není nutné kvůli tomu riskovat infekci obličeje. Pokud někoho „menstrual masking“ láká spíš z důvodu symboliky a rituálu, je bezpečnější hledat jiné formy – psát si menstruační deník, pracovat s cykličností v plánování dne nebo si dopřát víc odpočinku v náročnějších dnech. A pokud je motivací hezčí pleť, je stále nejrozumnější cestou konzultace s dermatologem, nikoli s algoritmem TikToku.

Většina virálních beauty experimentů má jedno společné: dříve nebo později odezní, jakmile se objeví další šokující trend. Bakterie a kvasinky na kůži ale tak rychle nezmizí. Menstruační maskování je tak dobrým připomenutím, že symbolické významy a osobní rituály si zaslouží respekt – ale neměly by nahrazovat medicínu a dermatologii. Pokud má menstruační krev nějakou budoucnost v péči o kůži, pravděpodobně to bude ve formě pečlivě čištěných buněčných produktů v rukou lékařů, nikoli jako DIY maska virální na sociálních sítích.