Vliv urbanizace a klimatických změn na teplotu známe. Města jsou teplejší než venkov kvůli takzvanému tepelnému ostrovu. Tento jev však má svůj protějšek – „vodní ostrov“. Ve městech totiž spadne více srážek než ve venkovských oblastech.

Že se liší množství i intenzita srážek ve městech zjistili vědci už před lety. Souvisí to s jejich polohou i tvarem. Například ve městech kruhového tvaru prší více a srážky jsou intenzivnější než v trojúhelníkových městech, zvláště pak při pobřeží.

Rozdíly ve srážkách podle expertů souvisí s integracemi mezi větrem, dalšími meteorologickými jevy a městskou infrastrukturou. Jinými slovy – tvar zástavby ovlivňuje proudění větru, které pak odpovídá určitému vzorci srážek.

Američtí vědci z Texaské univerzity v Austinu teď podle serveru New Scientist vůbec poprvé ukázali tento fenomén coby globální vzorec. „Musíme se dívat na srážky a město jako na určitou interakci,“ uvedl jeden z autorů studie Dev Niyogi.

Vědci analyzovali satelitní data o srážkových vzorcích v letech 2001 až 2020. Zahrnuli celkem 1056 měst a blízkých vesnic v odlišných klimatických oblastech. Výsledky zveřejnil časopis Proceedings of the National Academy of Sciences.

Větší rizika záplav

Početnější a intenzivnější srážky než v okolních venkovských oblastech výzkum zaznamenal celkem v 60 procentech měst. Někde jsou tyto rozdíly o dost významnější, například u měst jako Houston, Ho Či Minovo Město nebo Sydney.

Experti označili tato města za „vodní ostrovy“ s tím, že tam dopadne nejméně o 100 milimetrů srážek za rok více oproti jejich okolí. Naproti tomu jsou „suché ostrovy“ s nedostatkem srážek, jako jsou města Seattle, Rio de Janeiro či Kjóto.

„Pokud je místní klima teplejší a vlhčí, může tam být větší výskyt anomálních srážek v porovnání s městy na chladnějších a sušších místech,“ cituje server Phos spoluautorku výzkumu Xinxin Sui. I v tomto případě však záleží hlavně na místě.

Města s menší frekventovaností srážek oproti vesnicím se většinou rozprostírají v údolích a nížinách. Povětrnostní vzorce a srážky tam ovlivňují hory. Existuje však více důvodů, proč se častost a intenzita srážek ve městech oproti vesnicím tak liší.

Jak píšeme na začátku článku, samotná městská infrastruktura prakticky ovlivňuje místní vzorce počasí. Autoři práce vysvětlují, že na proudění vzduchu mají dopad zejména výškové budovy a na tvorbu mraků znečištění ovzduší.

Navíc stavíme větší a zahuštěnější městské oblasti, kde dochází k největším emisím skleníkových plynů – a tedy i výraznějším teplotám.

Jak vědci upozornili, zvýšené šance na srážky ve městech s neprostupnými povrchy jsou receptem na bleskové záplavy.