1. Poklad Villena – více než 66 zlatých artefaktů

Poklad Villena byl objeven v roce 1963 poblíž Alicante a obsahuje více než 66 předmětů z doby bronzové, především skvosty z čistého zlata: náramky, diadémy a nádoby. Tyto artefakty byly interpretovány jako výsadní předměty elitních kmenových struktur regionu.

Avšak nejzajímavějšími kusy se ukázaly být dva korodované objekty z železa – malý dutý pologlobus s průměrem cca 4,5 cm a torcový náramek. Jejich existence byla velkou záhadou, protože železo se v regionu začalo zpracovávat až o několik století později, kolem 850 př. n. l.

2. Meteoritické železo – kov z hvězd

Meteoritické železo se vyznačuje vysokým obsahem niklu, což jasně odlišuje jeho složení od terénního – surového železa. Vědci po povrchové analýze železného náramku a bronzového pologlobusu použili hmotnostní spektrometrii a potvrdili vysoký poměr niklu typický pro meteoritický původ. Toto objevování není samo o sobě unikátní: nejznámější příkladem je Tutanchamonův meteoritický dýka z Egypta. Tyto objekty ale dosud nebyly nalezeny na území Iberie – to nyní mění výsledky poslední studie.

3. Překvapením je datování artefaktů

Poklad Villena se datuje mezi 1 500–1 200 př. n. l., tedy do pozdní doby bronzové. To znamená, že železné artefakty jsou součástí stejného období jako zlaté kusy – dávno před domestikací železa v regionu. První domněnky o meteoritickém původu náramku a pologlobusu se potvrzují právě díky chemickému zjištění. To otevírá otázky: jak dospěli k tak preciznímu zpracování železa, přetavenému či tvarovanému? A jak získali meteoritické železo – náhodou nebo vedomě?

4. Technologická a kulturní obdoba — inspirace božským

Použití meteoritického železa mělo symbolický i praktický význam. Kov z hvězd byl považován za dar bohů – měl rituální či magickou hodnotu. Navíc i v surovém stavu byl cennější než dovezený bronz, díky svému lesku, tvrdosti a vzácnosti. Výroba z něj šperků ukazuje na vysoké dovednosti starověkých zlatníků Iberie. 

5. Metody výzkumu – pečlivý přístup ke vločkám

Konservátor Salvador Rovira-Llorens a jeho tým v roce 2024 vydali výsledky v Trabajos de Prehistoria. Vzorkování bylo extrémně opatrné – vybírali se miniaturní částice koroze, aby se zachovaly artefakty. Hmotnostní spektrometrie pak stanovila obsah niklu a železa i jejich vzájemný poměr. To umožnilo jasnou diferenciaci mezi pozemským a meteorickým materiálem. 

Odborníci ale upozorňují na korozní změny, které mohou mírně zkreslit poměr prvků. Proto navrhují: další neinvazivní techniky (např. rentgenová fluorescenční spektroskopie) by mohly potvrdit nebo upřesnit výsledky.

6. Globální kontext – meteoritické železo napříč kulturami

Případy použití meteoritického železa dříve než široce dostupného kovu nejsou ojedinělé. Vedle Egypta existují nálezy z Mezopotámie, západní Asie nebo Ameriky. Tyto artefakty obvykle sloužily k rituálním, symbolickým účelům, zatímco technické využití přišlo až později (např. nástroje či zbraně). Nález ve Villeně posouvá domácí zpracování železa do Iberie do období před železnou dobou, o stovky let dřív. 

Závěr: hvězdný kov a lidské vnímání technologie

Objevení meteoritického železa v pokladu Villena ukazuje, že lidé před 3 000 lety nejen rozpoznávali a cenili kov z hvězd, ale dokázali jej také řemeslně zpracovat a využít pro prestižní předměty. Tento objev rozšiřuje naše chápání technologického vývoje v Iberii a přepisuje část metalo-metodologie starověku. Je to připomínka, že mezihvězdná cesta kovu na Zem nebyla jen náhodným dopadem – ale krokem k vytvoření významných kulturních artefaktů.