Mimozemský život jsme možná měli u nosu. Jenže jsme ho přehlédli

MAGAZÍN - Vesmír autor: Radek Chlup

Upozorňuje na to profesor Peter Vickers z Durhamské univerzity. Podle něj může mít mimozemský život úplně jiný "biologický podpis", než předpokládáme.

Mimozemský život můžeme přehlédnout, upozorňuje profesor Peter Vickers. E.T. – Mimozemšťan (E.T. the Extra-Terrestrial) byl sice nepřehlédnutelný, to ale byla filmová fikce...

Mimozemský život můžeme přehlédnout, upozorňuje profesor Peter Vickers. E.T. – Mimozemšťan (E.T. the Extra-Terrestrial) byl sice nepřehlédnutelný, to ale byla filmová fikce... , zdroj: Profimedia.cz

Jsme ve vesmíru sami? Na tuto otázku hledá lidstvo odpověď od nepaměti.

Co kdybychom, ale na stopy mimozemského života narazili? Povšimli bychom si jich?

V zajetí teorie

Tuto otázku si klade profesor filozofie Peter Vickers z Durhamské univerzity. Na webu ScienceAlert píše: "Máme teorie o tom, jak by měl mimozemský život vypadat, možná ale leží přímo před námi a my o tom nevíme."

Vědci podle Vickerse důkazy o mimozemském životě možná mají, jen je nedokážou správně interpretovat.  Neuvědomují si, co mají v rukou.

"Život na jiných planetách by mohl být úplně odlišný od toho, než jak jej známe na Zemi. Třeba jen nejsme schopni rozeznat jeho biologické podpisy," konstatuje Vickers.

Očekávejme neočekávané

Důkazy o mimozemském životě, ať už mikrobiálním nebo nějaké vyspělejší civilizaci, mohou být nečekané a objevené náhodou, stejně tak jako tomu bylo v případě nálezů a pokroků ve vědě, jako jsou penicilin nebo reliktní záření.

Vědci ve vesmíru hledají biosignatury, důkazy o přítomnosti živého organismu. Časem se však mění nejen chápání toho, co biosingatury vlastně jsou, ale i to, která planeta je obyvatelná.

Během posledních deseti let jsme objevili 3650 exoplanet. A jejich počet bude růst. Je poměrně snadné si představit případ, kdy vědci nezkoumají obdobnou planetu dvakrát, protože se podobá jiné, dříve objevené.

Peter Vickers v této souvislosti upozorňuje na Müllerovu-Lyerovu iluzi. Iluze dokazuje, že stejně dlouhé úsečky mohou vizuálně vypadat delší nebo kratší v závislosti na směru šipek v jejich koncích.

profimedia-0102991404 m-l illusion upr Müllerova-Lyerova iluze. Nenechte se mýlit, úsečky jsou stejně dlouhé. Ve videu je v působivějším dynamickém provedení, zdroj: Profimedia.cz

"Tato iluze by se dala aplikovat také na výzkum exoplanet – vědec by si mohl ve svých údajích všimnout něčeho, o čem jeho teorie říká, že by to vidět neměl," upozorňuje Vickers.

Filozofové už dříve zjistili, že to, co vidíme, závisí do značné míry na našich teoriích, koncepcích, víře a očekáváních. To, co neočekáváme, prostě bohorovně přehlédneme.

Když experti nalezli důkaz o nízkém ozonu v atmosféře nad Antarktidou, prvotně to odmítli jako špatná data. Teoretické předpoklad takovou možnost neočekávaly, a tak ji vědci vyloučili. Naštěstí provedli druhé měření a měli jsme další objev.

"Nezáleží jen na technologiích. Při pátrání po životě ve vesmíru je třeba mít otevřenou mysl, přistup bez předsudků a schopnost oprostit se od tradičních forem myšlení," upozorňuje Vickers. Veškeré objevy podle něj musí být několikrát překontrolovány a zkoumány z mnoha úhlů pohledu.

"Za dvacet let, co se zabývám studiem exoplanet, jsem pochopil jednu věc… očekávejte neočekávané," přitakal Vickersovi Scott Gaudi z poradního sboru americké vesmírné agentury NASA.

Příklady ukazují, že jiné než tradiční myšlenky bývají někdy potlačovány, píše závěrem Vickers. Vesmírné agentury, jako je NASA, by se podle něj z toho měly poučit.

Tagy: věda a poznání vesmír mimozemský život

Zdroje: ScienceAlert.com