Mluvení na nenarozené dítě je na nic, slyší jen zvuk přicházející skrz vaginu

- Člověk autor: red

Skandinávští vědci přišli se studií, která příliš nepotěší těhotné ženy. Na hlasy lidí ani hudbu dítě podle nich nereaguje, protože je neslyší - přes břicho se k němu nedostanou. Pokud však uslyší hudbu přenášenou směrem do vaginy, roztančí se a rozpohybuje jazyk 87 procent z nich. Nejraději mají Bacha. 

Plod slyší jen zvuky přicházejí zevnitř. Ilustrační snímek

Plod slyší jen zvuky přicházejí zevnitř. Ilustrační snímek,zdroj: ThinkStock

Johann Sebastian Bach se líbí dětem ještě předtím, než přijdou na svět. A to tolik, že na něj reagují pohybem hlavy, rukou a úst. Tyto pohyby přitom nezaznamenáme, jestliže na ně mluví matka či otec, ani když se jim čte pohádka. Plod stěží dokáže naslouchat zvukům přicházejícím zvenčí. Mýtus o tom, že mluvení směrované k břichu těhotných žen má určitý vliv na plod, vyvrátila studie španělského Marquesova institutu.

Výzkum Stockholmské univerzity, Institutu Karolinska a některých předních vysokých škol v Dánsku týkající se schopnosti plodu naslouchat a vlivu hudby na počátek života vedla se svým týmem Marisa Lópezová-Teijónová na pacientkách v období mezi 14. a 30. týdnem těhotenství. Použila přitom právě hudbu Johanna Sebastiana Bacha.

Aby plod mohl naslouchat hudbě v celé její intenzitě, bylo použito zvláštní aparatury, která přenášela hudbu směrem do vaginy - reproduktor Babypod, který vysílá zvukové vlny až o 54 decibelech. To je úroveň běžné konverzace.

Jak reagoval plod na hudbu přenášenou tímto způsobem? Vědci pozorovali plody pomocí echografie, diagnostické metody pracující s odrazem ultrazvuku. Pohybem hlavy a končetin, úst či jazyka reagovalo 87 procent plodů. Tyto pohyby ustaly, jestliže bylo vysílání hudby přerušeno. Asi 50 procent plodů při hudbě přenášené vaginální cestou reagovalo překvapivými pohyby, otevíralo hodně čelisti a vyplazovalo celý jazyk.

Promlouvání je na nic, slyší jen skrz vaginu

Jestliže byl těhotným ženám zaveden do břicha reproduktor vysílající hudbu o intenzitě v průměru 98,6 decibelu, nebyly zaznamenány žádné změny v pohybu plodů.

"Naší studií jsme prokázali, že plody mohou naslouchat od šestnáctého týdne, když měří 11 centimetrů, a to jedině tehdy, jestliže zvuk přichází přímo z vaginy," říká Lópezová-Teijónová, která dostala na Harvardově univerzitě Ig Nobelovu cenu za medicínu v oblasti porodnictví za objev schopnosti plodu naslouchat. "Plody stěží dokážou naslouchat zvukům z vnějšího prostředí. Můžeme tedy říci, že mýtus týkající se promlouvání k břichu těhotné ženy je minulostí," dodává.

Podle výzkumu Marquesova institutu je nyní možné s pomocí tohoto systému stimulovat plod neurologicky. Senzorická stimulace je důležitá a může začít do možná nejdříve. Hudba totiž aktivuje schopnost učit se jazykům. A jak bylo prokázáno, toto učení může začít už v mateřském lůně.

Tagy: těhotenství lidské tělo děti a rodina věda a poznání

Zdroje: ČTK,La Repubblica