Nákazy různými skupinami parazitických "červů" neboli helmintů jsou jednou z metel lidstva. Odhaduje se, že nějakou helmintózou trpí až polovina světové populace – zejména obyvatelé chudších oblastí se slabší hygienou.

Jedním z nejrozšířenějších onemocnění tohoto typu jsou nákazy střevními parazity. Časté jsou zejména škrkavky a tasemnice. Obě tyto skupiny mají na svém kontě stovky milionů případů ročně. Svým hostitelům ovšem většinou příliš neškodí a jejich nákaza se někdy obejde prakticky bez příznaků.

Právě na ně se zaměřil mezinárodní tým lékařů a antropologů v projektu zaměřeném na zmapování zdravotních dopadů dlouhodobé parazitace.

Výzkumníci monitorovali po celých devět let téměř tisícovku žen bolivijských zemědělců. Různými druhy helmintů stabilně oplývalo zhruba 70 procent populace. Nejrozšířenější byli měchovci, ploštěnci z příbuzenstva tasemnic, kteří se vyskytovali u 56 procent sledovaných žen.

Nákaza těmito parazity se na plodnosti projevovala negativně. Ženy trpící měchovci počaly první dítě v průměru později a během celého života měly nižší šanci otěhotnět. Přepočteno na celý život nákaza měchovcem snižovala počet dětí o tři, což v porovnání s průměrným počtem devíti dětí ve studované populaci rozhodně není málo.

Druhý nejrozšířenější helmint, škrkavka dětská, se vyskytoval u 15 až 20 procent studovaných žen. Vliv škrkavky na plodnost byl naprosto opačný. Ženy, které byly parazitovány těmito cizopasníky, počaly první dítě v průměru dříve a měly výrazně vyšší šanci počít dítě do 32 let.

Pozitivní vliv škrkavek se začal vytrácet až ve vysokém věku. Přepočítáno na celý život měly tyto ženy o dvě děti více, než by odpovídalo průměru.

Jak mohou střevní "červi" ovlivňovat plodnost?

Odpovědí jsou zřejmě hrátky s obranyschopností hostitele. Škrkavky usilují o její otupení. Reakci organismu vychylují k odpovědi typické pro dobu těhotenství. Během něj je obranyschopnost cíleně přepnutá na nižší režim, aby obranné systémy matky nebránily uhnízdění vajíčka a umožňovaly nerušený rozvoj zárodku.

Vedlejším produktem této parazitární manipulace je další usnadnění usazení oplodněného vajíčka. Efekt se zřejmě nejvíce projeví u žen, jejichž imunita nefunguje dobře a většinu vajíček sama odmítá, nebo u žen trpících jinou nemocí burcující obranný systém těla.

Měchovci, na druhou stranu, v organismu vyvolávají spíše chaos a kombinovanou reakci odpovědí typických pro normální situaci i těhotenství. Důsledkem je permanentní zánětlivá reakce, vyburcovaná obranyschopnost a nižší šance úspěšného uhnízdění vajíčka. Měchovci navíc mohou v porovnání se škrkavkami tělu odebírat více živin.

Ani nákaza škrkavkami ale nemusí být bezvýhradně pozitivní. Otupení obranyschopnosti může vést k větší náchylnosti vůči jiným chorobám a výsledný součet pozitiv a negativ se tak může docela dobře vyrovnávat.