Modulární jaderné reaktory lákají svou myšlenkou: menší modulární jednotky, vyráběné sériově, snadnější dodávky a instalace, flexibilita v rozmístění a menší výkony pro začínající projekty. Podle New Scientist se však ukazuje, že i když jsou tyto sliby reálné, mnoho klíčových bodů – především doba vývoje, regulační schválení a náklady – znamená, že komerční rozšíření nebude možné v nejbližší době.

Například UK vláda a další státy oznámily plány na budování SMR/AMR projektů, avšak experti jako Bruno Merk z Univerzity v Liverpoolu poznamenávají, že zatímco malé reaktory existují – třeba reaktory pro ledoborce v Rusku – tyto projekty mají velmi omezený rozsah a často spekulativní charakter s ohledem na jejich komerční životaschopnost.

Jaké jsou hlavní překážky

Regulační, technologické i ekonomické překážky.

• Regulace a schválení: schvalování nových typů reaktorů trvá roky, často i desetiletí. Pro malé reaktory, které používají netradiční chladiva, pokročilé materiály nebo nové formy paliva, jsou regulační procesy složitější, protože bezpečnostní standardy jsou koncipovány pro tradiční velké jaderné elektrárny.

• Ekonomika měřítka: Velký jaderný reaktor má výhody ve „škálách“ – například když je krytí reakce, betonový stínicí materiál, infrastruktura poskytována najednou. U malého modulu platí, že část těchto fixních nákladů se nedá zmenšit proporcionálně, což zvyšuje cenu na megawatt kapacity. Menší reaktor „zaplatí“ více za stejné množství výkonu ve smyslu investičních a provozních výdajů.

• Dodavatelský řetězec, výroba a výroba komponent: Modulární konstrukce vyžaduje standardizované součásti vyráběné ve velkém. To dnes často chybí – výroba je rozdrobená, komponenty vyvíjené pro jeden projekt nemusí být kompatibilní pro jiný. Přechod od konstrukce na míru k sériové výrobě bude vyžadovat čas, investice a globální součinnost.

• Doba výstavby a infrastruktura: I modulární jednotky potřebují vhodné místo, site preparation, připojení k síti, bezpečnostní opatření. Tyto kroky jsou často zanedbány ve slibech, ale v praxi jsou časově i finančně náročné.

Příklady a studijní poznatky

Organizace jako OECD Nuclear Energy Agency vydaly zprávy, že existuje řada návrhů SMR po celém světě, avšak většina je ještě ve fázi návrhu, prototypu nebo „demonstrace“. Například NEA Dashboard identifikuje desítky technologií SMR v různém stádiu (koncepční, vývojové, demonstrační), ale jen několik má schválení či provozní status.

Dále, ekonomická studie Deploying Small Modular Reactors in newcomer countries upozorňuje, že země, které nemají existující jadernou infrastrukturu nebo zkušenosti, budou čelit vyšším nákladům a delší době potřebné pro výcvik, regulaci a bezpečnostní schválení ).

Kdy SMR/AMR mohou být reálné

Ne všichni experti jsou skeptičtí – existují scénáře, kde SMR dávají smysl:

• V odlehlých lokalitách, kde není snadné dovést velké elektrárny, ale kde je potřeba stabilní zdroj energie – např. izolované komunity, arktické stanice nebo technologické základny (např. pro datacentra).

• Pro zátěžovou vyrovnávací kapacitu: když obnovitelné zdroje (solární, větrné) jsou přerušované, SMR mohou fungovat jako záložní stabilizátor pro síť.

• Budoucí energetické plány, pokud jsou podpořené dlouhodobou politikou, financováním, regulačním rámcem – pokud vlády a průmysl vytvoří struktury umožňující efektivní povolení, výrobní kapacity a standardizaci.

Kde se vývoj zdrží

• Některé návrhy SMR (např. gazem chlazené reaktory nového typu) mohou vyžadovat 10 i více let pro získání regulačních schválení, testování bezpečnostních prvků a ověřovací provoz.

• Plány některých firem a vlád, které slibují SMR hotové v průběhu 2020-30 let, často nemají realistický harmonogram nebo podceňují složitost výroby, licencí a financování.

• Public acceptance / souhlas místních komunit: jaderná výstavba obecně čelí odporu – bezpečnost, odpad, vnímání rizika – což může vést ke zdržení schválení, příprav stavby a dokonce k politickým změnám.

Etické a strategické úvahy

• Je potřeba vážit mezi rychlostí přechodu na čisté zdroje energie a zajištěním bezpečnosti, aby nedošlo k nehodám či ekologickým škodám.

• Finanční rizika pro investory a stát: pokud projekt SMR selže, zpozdí se nebo předraží, náklady mohou být obrovské.

• Mezinárodní spolupráce a sdílení regulací, standardů, know-how je klíčové: bez toho bude každý stát „navrhovat svůj SMR“ a budou vznikat izolované a nepružné řešení.

Modulární jádra (SMR / AMR) jsou nadějnou technologií pro energetickou budoucnost, zejména v kontextu dekarbonizace a potřeby stabilního zdroje energie v kombinaci s obnovitelnými zdroji. Ale jsou stále v pomalé fázi vývoje: regulační schválení, výroba a ekonomika jsou klíčovými překážkami. Pro praktickou připravenost jsou SMR spíše v horizontu desetiletí, ne měsíců.