My rosteme, ale evoluce fandí zmenšování. Důvody vás překvapí

19. 8. 2025 – 15:15 | Příroda | Miroslav Krajča | Diskuze:

My rosteme, ale evoluce fandí zmenšování. Důvody vás překvapí
hroch | zdroj: ChatGPT

Zatímco dříve biologie preferovala myšlenku, že evoluce směřuje k větším vzorům (Copeovo pravidlo), nové poznatky tento názor obracejí: zvířata mají tendenci zmenšovat velikost – ať už vlivem izolace, klimatických změn či lidské činnosti. V článku odhalujeme evoluční, ekologické a klimatické mechanismy, které vedou k tomu, že i lední medvědi či koně dnes mění své tělesné rozměry.

V době dinosaurů byly sauropodi naprostými giganty, přičemž Argentinosaurus dosahoval délky až 30 metrů a váhy kolem 100 tun. Po jejich vymření se savci postupně zvětšovali — například mamuti či obří opice. Tento vývoj popisuje Copeovo pravidlo, podle kterého se linie organismů s časem vyvíjejí směrem k větším velikostem.

Nicméně nová evoluční data potvrzují i obrácený trend — že v mnoha případech dochází k evolučnímu zmenšování (shrinking). Simulace ukázaly, že dvě hlavní ekologické síly—konkurence o omezené zdroje a riziko vyhynutí—mohou způsobit, že menší velikost je adaptivně výhodná.

„Ostrovní pravidlo“: proč velká zvířata na ostrovech klesají

Fenomen ostrovní gigantizace a dwarfismu je dobře známý. Velká zvířata na izolovaných ostrovech se často zmenšují, aby přežila s omezenými zdroji. Naproti tomu méně robustní druhy tu rostou, protože zde chybí predátoři. Říkáme tomu ostrovní pravidlo, poprvé formulované už v šedesátých letech. Příklady zahrnují pygmy slony na Středomořských ostrovech nebo drobnější lebky pralesních plazů.

Moderní zvířata pod tlakem: globální trend miniaturizace

Studie z posledních desetiletí ukazují, že mnoho současných druhů — od ryb, želv i ryb až k medvědům a jelenům — skutečně zmenšuje velikost. Například lední medvědi dnes váží asi dvě třetiny tehdejší velikosti, která byla ještě před 30 lety standardem. Evoluční miniaturizace je spojována s úbytkem potravních zdrojů, oteplováním klimatu a rostoucím tlakem, zejména díky lidské činnosti.

Hraní evolucí do karet: modely podporují vývoj zmenšení

Výzkumné modely odhalují tři hlavní scénáře změn velikosti:

  1. Postupné zvětšování, jestliže konkurence závisí na velikosti.

  2. Zvětšování následované vymřením gigantů, čímž vzniká prostor pro nové obry.

  3. Postupné zmenšování, když je vysoká konkurence a omezené zdroje — což současně potvrzuje i přítomnost v klimaty měnícím se světě 

Shrinking a ekologické důsledky

Miniaturizace mění dynamiku ekosystémů. Velké dravce nahrazují konzumentské druhy, potravní vztahy se mění, což může vést k nestabilitám. Modely ukazují, že efekt na potravní řetězec je významný, a že změny velikosti organismů mohou přepsat ekologickou strukturu.

Evoluce v lidské stopě: výskyt shrinkage i u lovených druhů

V populacích lovených zvířat, jako jsou ryby, se nejlepší exempláře vybírají lidmi — a to vede k evolučnímu zmenšení velikosti mutací a rychlejší reprodukční schopnosti. Studie na mořských rybách ukázaly, že po odstranění tlaku vybírání největších jedinců se velikost může téměř obnovit během pouhých několika generací. To naznačuje, že některé změny v reakci na lidský tlak nemusí být nezvratné.

Evoluční miniaturizace jako adaptivní nástroj

Evoluce zmenšení se tak jeví jako silný adaptační nástroj v turbulentním světě: menší tělo vyžaduje méně energie, snadněji přežívá v teplém prostředí (pomáhá rozptylu tepla — Bergmannovo pravidlo), lépe vyhovuje omezeným zdrojům, a může umožnit přežití druhů, které by jinak vyhynuly

Zdroje:
Redaktor vědecko-popularizačního serveru Nedd.cz, kde pravidelně publikuje články zabývající se aktuálními tématy z oblastí jako příroda, technologie i lidské zdraví. Rád kombinuje dostupné výzkumy a studie se srozumitelným podáním, protože je k ničemu publikovat články, které ocení pět lidí v republice. Ve volných chvílích rád chodí po lese a nebo alespoň po městě.

Nejnovější články