Příběh začal v roce 2015, když se amatérský lovec pokladů David Hole vypravil do oblasti zvané Maryborough Regional Park nedaleko Melbourne v Austrálii. Armed s detektorem kovu objevil nezvykle těžký, rudohnědý kámen ukrytý v žluté hlíně, a jeho mysl ihned zavrhla myšlenku na cokoli jiného než zlatý nugget — oblast totiž leží v někdejších Zlatokopeckých polích. 

Hole si doma vyzkoušel všechno možné: pily, úhlovou brusku, vrták, dokonce kyselinu — nic nezabralo. Ani s kladivem se kámen nepohnul. Jeho houževnatost byla ale odměněna jinak — místo zlata se ukázalo, že drží v ruce meteorit. 

Po mnoha letech konečně kámen odnesl do muzea, kde experti z Melbourne Museum potvrdili, že jde o nový kus z vesmíru. Meteorit dostal jméno Maryborough meteorite — váží 17 kilogramů a patří do třídy H5 obyčejných chondritů. Po oddělení malé vzorkové desky diamantovou pilou odhalili vědci uvnitř strukturu bohatou na železo a drobné krystalky kovových minerálů zvané chondruly. Ty vznikly v mřížce drobných krystalů při formování meteoritu ve vesmíru. 

„Kdybychom našli na Zemi kámen, který je tak těžký, neměl by obvykle takovou váhu,“ řekl geolog Bill Birch.  Locální geolog Dermot Henry pak vysvětlil originální tvar meteoritu — jeho povrch má charakteristickou „kečkovitou“ strukturu, vytvořenou při průletu atmosférou, kdy se kámen částečně roztavil. 

Proč je tenhle nález důležitý víc než zlatý nuget? Protože zatímco zlata existují tisíce kousků — a v historické oblasti Maryborough dokonce stovky nuggetů — Maryborough meteorit je teprve jedním z 17 meteorů, které byly kdy oficiálně nalezeny ve státě Viktoria. Navíc je to druhá největší chondritická hmota, jaká zde kdy byla identifikována. 

Vědecký tým meteoritu přisoudil stáří 4,6 miliardy let — tedy době, kdy se formovalo celé Sluneční soustavy. To z něj dělá jakousi miniaturní „kapsli času“, umožňující studovat složení a procesy, které předcházely vzniku planet. V některých meteoritech lze najít dokonce organické molekuly či „stardust“ starší než samotné planety, což může pomoci pochopit původ života. Henry tvrdí, že meteorit představuje „nejlevnější formu vesmírného výzkumu“ — jediné sondy stojí miliardy, zatímco meteorit padne nám do klína zadarmo. 

Tým také předložil zkoumání okolností dopadu — podle analýz mohl meteorit dopadnout před 100 až 1 000 lety, na základě historických záznamů meteorů pozorovaných nad Austrálií mezi lety 1889 a 1951. Pravděpodobně pocházel z pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem, odkud byl vychýlen gravitační kolizí jiného tělesa a nakonec dopadl na naši planetu. 

Pro geology a planetology má Maryborough meteorit hodnotu, kterou zlato jednoduše nepředčí. Nejde jen o jeho váhu nebo komerční cenu, ale o informace, které obsahuje – o době, kdy slunce a planety vznikaly, o chemii raného vesmíru, o pohybech těles v pásu asteroidů.

Příběh nálezu má zároveň lidský rozměr: David Hole se mohl spokojit s vysněným zlatem a prodat kámen sběrateli. Místo toho ho nerezignoval — i když kladivo ani kyselina neuspěly — a nakonec přinesl vědě dar, který může změnit pohled na vznik planet.

Maryborough meteorit dnes patří muzejním sbírkám — v Austrálii i ve světě je považován za důležitý exemplář. Jde o výjimečně zachovalý kus „prvotní hmoty“, která formovala Zemi, a tím pádem o most mezi námi a pradávným vesmírným prachem.

Když budete příště procházet pískem, hlínou nebo pídou po zajímavých kamenech — zapamatujte si tenhle příběh. Protože někdy je ten největší poklad ten, který nechcete zničit kladivem.