Tento jev činí objekt překvapivě podobným transneptunickým tělesům z Kuiperova pásu. „Všichni jsme byli překvapeni,“ řekl hlavní autor dosud nerecenzované studie Josep Trigo-Rodríguez z barcelonského Institutu kosmických věd. „Vzhledem k tomu, že jde o kometu vzniklou v jiné planetární soustavě, je pozoruhodné, že směs materiálů na jejím povrchu připomíná transneptunická tělesa, která se formovala ve velké vzdálenosti od Slunce a našeho systému.

Trigo-Rodríguezův tým sledoval objekt při jeho říjnovém průletu kolem Slunce pomocí dalekohledu Joan Oró ve španělské observatoři Montsec. Právě v perihelu komety obvykle uvolňují nejvíce materiálu, když se jejich povrch rozpaluje slunečním žárem. Vědci pozorovali detailní výtrysky plynu i prachových částic a dospěli k závěru, že 3I/ATLAS vykazuje známky kryovulkanismu – jevu běžného u některých těles v Kuiperově pásu.

Ledové erupce

Podle jejich hypotézy může v nitru objektu sublimující oxid uhličitý reagovat s kovy, jako je nikl či sirníky železa, což vede k oxidaci a uvolňování energie, která pohání ledové erupce.

Stále však panuje mnoho nejasností. Není známa ani přesná velikost objektu – odhady se pohybují od zhruba 430 metrů až po 5,6 kilometru v průměru. Jde přitom o mimořádně vzácnou příležitost zkoumat mezihvězdného návštěvníka přímo v našem systému. 3I/ATLAS se nejblíže k Zemi přiblíží ještě tento měsíc a k Jupiteru dorazí v březnu 2026.

„Mezihvězdní návštěvníci, jako je 3I/ATLAS, stále zpochybňují a zpřesňují naše chápání vzniku planetárních soustav a chemického vývoje malých těles,“ píší vědci ve studii. „Každý nově objevený objekt odhaluje nečekané vlastnosti, které testují a rozšiřují současné modely.“

Dodávají, že budoucí průletové mise budou klíčové pro přímý odběr vzorků a odhalení tajemství těchto návštěvníků ze vzdálených světů.