Čas Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) vyprší až koncem desetiletí, éra soukromých kosmických stanic však začíná už s rokem 2026.

Rok 2025 se zapsal jako jeden z nejvýznamnějších v historii letectví a kosmonautiky – přinesl první měkké přistání komerčního lunárního modulu, revoluční změny v efektivitě letadel i pokroky směrem k supersonickému i hypersonickému cestování. Tento článek mapuje nejzásadnější inovace, trendy a technologie, které znamenají zásadní posun v tom, jak se díváme na cestování, objevování vesmíru i budoucnost mobility.

Sonda MAVEN amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) „rotuje nečekaným způsobem kolem Marsu“, uvedla v nejnovější aktualizaci agentura, která analyzuje situaci, aby zjistila příčiny náhlé ztráty signálu ze 4. prosince.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) dokončil práce na novém dalekohledu Nancy Grase Roman Space Telescope. Dva jeho hlavní segmenty inženýři spojili v Goddardově vesmírném středisku, což znamená, že k vynesení na oběžnou dráhu by mohlo dojít v letech 2026 až 2027.

Slunce 8. prosince 2025 vyvrhlo silnou erupci třídy X1.1, jednu z nejintenzivnějších v aktuálním slunečním cyklu. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ji zachytil pomocí observatoře Solar Dynamics Observatory, která ukázala jasný výbuch energie na pravém okraji slunečního disku.

Mezihvězdný objekt 3I/ATLAS letos dosáhl perihelia, tedy bodu nejbližšího k Slunci, a při té příležitosti uvolnil obrovské množství ledu a prachu. Materiál vytvořil mohutné výtrysky, připomínající ohon komety, a dokonce i „anti-ohon“ směřující k naší hvězdě. Násilný proces je natolik intenzivní, že podle astronomů může být povrch jádra posetý vybuchujícími ledovými sopkami.