Nejnovější objev si připsal na konto americký tým zkoumající hlubokomořské usazeniny v okolí vývěrů metanu u kalifornského pobřeží. Výzkumníci potvrdili, že tato prostředí obývá obrovské množství zástupců skupiny archea – organismů podobných svou jednoduše stavěnou buňkou bakteriím, ale ve skutečnosti jim příbuzných jen velmi vzdáleně.

Už dlouhou dobu se ví, že velká část z nich obývá ta nejextrémnější prostředí naší planety. Nebylo tak překvapením, že místní druhy získávají živiny a energii z metanu prosakujícího podložím.

zdroj: NOAA

Co je ale nejzajímavější, místní zástupci jsou často nakaženi specializovanými viry. Ty jim však nemusí vždy jen škodit. Části genomu těchto virů totiž sestávají z elementů DNA, cíleně zvyšujících rychlost mutací v konkrétních genech – zejména těch, které jsou zodpovědné za úspěšné nakažení hostitele.

Takové elementy už byly pozorované u „pravých“ bakterií a jejich virů, ovšem archea dotáhla celý systém ještě dál. Bakterie a archea jsou známé tím, že se svou genetickou výbavou zacházejí poněkud volně a v průběhu evoluce mohou do svého genomu zakomponovávat části úplně cizí genetické informace třeba z potravy nebo prostřednictvím virů.

zdroj: NOAA

Nejinak tomu bylo i v tomto případě: studovaná archea si přivlastnila a ke svým účelům využila zmíněné genetické elementy. Na rozdíl od virů však u nich mohou ovlivňovat mutační rychlost až ve čtyřech a více různých genech! Sbohem náhodnému vzniku mutací v rámci celého genomu.

Právě cílené ovlivňování mutační rychlosti konkrétních genů a jejich výsledná proměnlivost jsou v daném prostředí žádoucí. Mezi ostatními organismy jde o téměř nevídanou „vychytávku“ a nelze vyloučit, že právě tahle virová spolupráce umožnila zástupcům archea osídlit ta nejextrémnější prostředí na Zemi.