Podle nové studie zveřejněné v odborném časopisu Nature Aging lidské tělo nestárne jen pozvolně během středního věku, jak jsme si mysleli, ale navíc prochází dvěma intenzivními explozemi stárnutí, kdy se zvyšují rizika rozvoje různých nemocí. 

Obecně se předpokládá, že stárneme stabilně ve středním věku s tím, že u žen dochází k největším změnám během menopauzy ve věku 45 až 55 let. Nová studie expertů ze Stanfordské univerzity tento stereotyp částečně vyvrací. 

Člověk se tak jednoho rána probudí a všimne si vrásčitého obličeje a bolesti kloubů. Může dokonce přijít pocit, že zestárl přes noc. Vědci skutečně zjistili, že lidské tělo stárne ve dvou intenzivních etapách u mužů i žen (menopauzu nepočítaje).

„Neměníme se jen postupně v průběhu času. Dochází k několika skutečně dramatickým změnám,“ cituje list The Guardian profesora a hlavního autora studie Michaela Snydera. „Polovina 40. let je dobou dramatických změn stejně jako začátek 60. let.“

Vědci sledovali změny související s věkem u stovky dobrovolníků ve věku 25 až 75 let, vysvětlil server The Hill. Každých několik měsíců jim odebírali vzorky krve a stolice a prováděl kožní, nosní i ušní výtěry – tohle všechno po dobu jednoho roku až sedmi let.

Kdy stárneme nejrychleji

Průběh stárnutí sledovali prostřednictvím změn v různých molekulách (RNA, proteiny a metabolity) a mikrobech (bakterie, viry a houby žijící ve střevech a na kůži). Na základě změn v jejich množství mohli sledovat tempo a dynamiku stárnutí.

Množství těchto molekul a mikrobů, pro vědce ukazatelů stárnutí, se v průběhu času příliš neměnilo. Rychle se však zvyšovalo a snižovalo kolem 45 a 60 let. Jinými slovy, v těchto dvou etapách vědci pozorovali intenzivní buněčné změny.

„Když lidé zestárnou, molekuly v našem těle se změní,“ vysvětlil listu The Washington Post Xiaotao Shen, počítačový biolog ze singapurské Nanyang Technological University a spoluautor výzkumu. „To, co neznáme, je příčina těchto změn.“

Podle něj budou zapotřebí další studie. Tato zjištění ale mohou výzkumníkům pomoci lépe porozumět nemocem souvisejícím s věkem a tomu, proč se například kardiovaskulární onemocnění objevuje u určitých věkových skupin.

Podle jiné nedávné studie k další takové etapě zrychleného stárnutí dochází během 78 roku života. Tohoto výzkumu se ale účastnily nejstarší osoby ve věku 75 let. Nemohl to tedy potvrdit.