Výzkumníci z UC San Diego zjistili, že během měsíců strávených na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) lidské krevní kmenové a progenitorové buňky (HSPC) prokazovaly dramatické známky urychleného stárnutí – vyšší poškození DNA, zkrácení telomer, sníženou schopnost regenerace i mutace spojované s rakovinou. Tento objev přináší cenné poznatky nejen pro ochranu astronautů, ale i pro modelování stárnutí a léčbu nemocí zde na Zemi.

S tím, jak se naše planeta otepluje, se lidský organismus musí vyrovnávat s rostoucím tepelným stresem. Ten může zrychlovat stárnutí stejně jako konzumace alkoholu nebo kouření, zjistila nová studie čínských vědců.

Jen dvě až čtyři hodiny týdně strávené pomocí druhým přispívají ke kognitivnímu zdraví v pokročilejším věku.

Životní styl dnes může rozhodnout o mozkových schopnostech zítra. Studie nejnovější výzkumné literatury ukazují, že kombinace vzdělání, mentálních výzev, fyzické aktivity, společenských vazeb i stravy může významně zvýšit tzv. kognitivní rezervu—schopnost mozku odolávat stárnutí a poškození. Jaké strategie jsou ale skutečně funkční?

Plynutí času je lineární, přestože se mění naše vnímání v jeho rychlosti, průběh stárnutí však nikoli. Již dřívější studie uváděly, že nejde o postupný proces s tím, že stárneme rychle v určitých etapách. Nová studie určila jako hlavní bod zlomu věk kolem 50 let. Dochází k viditelnému zlomu, kdy stárnutí šlape na pedál.

Extrémní teplo není jen nepříjemné – podle nové studie publikované v časopise Nature Climate Change může mít dlouhodobý vliv na biologické stárnutí. Výzkum provedený v Číně na vzorku více než 30 000 lidí ukazuje, že lidé žijící v oblastech s vyššími teplotami vykazují známky zrychleného stárnutí na buněčné úrovni. Jinými slovy: klimatická krize může být i tichým biologickým útokem na lidské tělo.