Již koncem minulého století vědci objevili s pomocí seismických vln při otřesech v hloubce více než dva tisíce kilometrů (mezi zemským jádrem a pláštěm) pod Afrikou a Tichým oceánem dva obrovské ostrovy o velikosti kontinentu. Tyto struktury jsou známé jako velké provincie s nízkou smykovou rychlostí neboli superplumy (LLSVP) a dosud není jasné, zda se jedná o dočasný fenomén, nebo jev vytvořený v dávných dobách.

Liší se od svého okolí

Tyto struktury kdysi prozradily zpomalující seismické vlny, k čemuž dochází kvůli většímu horku v této oblasti. Právě znalosti seismických vln a také analýza minerálních zrn uložených v těchto podpovrchových ostrovech umožnily nizozemským seismoložkám určit, že jsou žhavější a starší než jejich okolí.

„Superplumy jsou mnohem starší než sousední hřbitovy tektonických desek,“ uvedla spoluautorka studie publikované v časopisu Nature Laura Cobdenová z Univerzity v Utrechtu. Jejich stáří odhaduje na 500 milionů let.  

Musí se podle ní skládat z větších zrn než pohřbené tektonické desky, vysvětlovalo by to totiž rozdíly v seismických vlnách, což vysoká teplota úplně nemůže. Výzkum podle serveru Newsweek zpochybňuje představy o vnitřním fungování naší planety. Další ze seismoložek a autorek výzkumu Sujania Talavera-Sozaová doplnila, že objev přepisuje dosavadní znalosti o struktuře zemského pláště.

Ovlivňují dění na povrchu  

Vědkyně chtějí zjistit, jak superplumy ovlivňují zemský povrch. Odborníci totiž tvrdí, že na jejich okrajích se tvoří takzvané plášťové plumy, což jsou bubliny horkého materiálu vystupující z hlubin zemského jádra na povrch, kde způsobují vulkanické jevy.

„Znalost zemského pláště je nezbytná pro pochopení jevů, jako je například vulkanismus nebo tvorba pohoří,“ vysvětlila Deussová.

Další studie těchto úkazů mohou odhalit něco o jejich původu i vlivu na geologické procesy formující Zemi.