Pokud se o nich budeme bavit jako o skutečných objektech, temné hvězdy na rozdíl od těch klasických, jako je Slunce, nejsou poháněny jadernou fúzí. Nevydávají tedy žádnou záři. Pohání je temná hmota, tajemná substance tvořící přibližně 85 procent veškeré hmoty ve vesmíru, jež žádnou záři nevydává. Proto je „temná“.

Temná hmota neintegruje se světlem a není tedy pozorovatelná teleskopy. Tedy alespoň přímo ne. Má gravitační vliv na okolní objekty, a ten zapadá do astronomických modelů, neboť pomáhá vysvětlit, jak drží galaxie pohromadě.

Podle teorií vznikly temné hvězdy v raném vesmíru, brzy po Velkém třesku. V jejich nitru nedocházelo ke „spalování“ vodíku, ale anihilaci částic generující obrovské množství energie, která tyto objekty nafukovala do rozměrů až desetitisíckrát větších než Slunce.

Podezřelé objekty

Webbův teleskop narazil na trojici objektů existujících pouhých 300 až 400 milionů let po vzniku vesmíru.

Původně se myslelo, že jde o takzvané „prvotní galaxie“, na to jsou ale příliš velké a jasné. Mnohem více, než by teoreticky tehdejší galaxie měly být. Vědce to přivedlo k myšlence: nejde o klasické galaxie, ale temné hvězdy.

Proč je to důležité

Pokud se ukáže, že teleskop zachytil temné hvězdy, jednalo by se o zásadní průlom. Ukázalo by se, že temná hmota neovlivňuje vesmír jen gravitací, jak se dosud předpokládalo, ale může hrát roli ve vzniku prvních vesmírných struktur.

Temné hvězdy by navíc mohly sloužit i jako zárodky pro vznik supermasivních černých děr, gigantických objektů „hnízdících“ ve středu galaxií, vzniklých krátce po vzniku kosmu.

Vědci krotí očekávání: Chce to další studie

Autoři výzkumu nicméně upozorňují, že temné hvězdy zůstávají hypotetickými objekty, dokud nepotvrdí opak.

Studie pokračuje. Astronomové potřebují přesnější spektroskopická data, jež mohou ukázat, zda emitované světlo skutečně odpovídá hypotéze o temných hvězdách, nebo zda jde jen o velmi hmotné mladé galaxie.