Konkrétně nechali analyzovat skeny mozků tisícovky lidí bez chronických onemocněních (aby se zabránilo zkreslení výsledků) umělou inteligenci (AI), kterou vytrénovali na 15 tisících snímcích magnetické rezonance.

Celkem 432 účastníků absolvovalo magnetickou rezonanci před a po pandemii, kontrolní skupina čítající 564 účastníků absolvovala dva skeny před pandemií. AI na základě snímků vyhodnocovala rozdíl mezi biologickým a skutečným stářím mozku.

O něco hloupější

V průměru se během pandemie zrychlilo stárnutí našich mozků o pět a půl měsíce, ukázaly výsledky. Dopady však nebyly rovnoměrné. Výraznější byly u mužů a jedinců z ekonomicky a sociálně horšího prostředí. Muži mají podle vědců mozek citlivější na změny vyvolané stresem, lidé s nižšími příjmy nebo vzděláním zase mají méně možností, jak se vyrovnat s psychickou zátěží.

Čím byl člověk starší, tím silnější negativní účinky byly. Čím lepší vzdělání nebo finanční situace, tím bylo opotřebování menší.

Podle vědců to nijak nesouvisí přímo s infekcí, ale chronickým stresem. Zajímavé však je, že lidé, kteří prodělali covid-19, vykázali měřitelné zhoršení kognitivních schopností – konkrétně v rychlosti zpracovávání informací a mentální flexibilitě. Samotné prodělání nemoci ale za těmito výsledky nestojí.