Myšlenka přenést lidské vědomí do počítače fascinuje vědce i futuristy po desetiletí. Filmy a romány nám slibují digitální nesmrtelnost, ale co na to říká skutečná věda? Neurovědec Michael S. A. Graziano tvrdí, že nahrát lidskou mysl do stroje je teoreticky možné – ale nesmírně složité. Zatím nevíme přesně, co vlastně mysl je.

Vědci začátkem roku zjistili, že máme v mozku tolik mikroplastů, že by to vydalo na plastovou lžičku. Od té doby se snaží pochopit, jaký dopad mají na naše neurologické zdraví. Nový metavýzkum teď shrnul výsledky čtyř prací, které naznačují, že by mohly přispívat k duševním problémům a demenci.

Génius, který změnil naše chápání vesmíru, měl i mozek, který sám o sobě vyvolává otázky. Po jeho smrti byl Albert Einsteinův mozek odebrán, rozřezán na stovky částí a zkoumán desítky let. Nové výzkumy odhalují, že Einsteinovo mozkové uspořádání se v některých ohledech výrazně lišilo od běžného lidského mozku.

Když si čteme zprávy, zapamatujeme si něčí adresu nebo zvládneme nový recept, náš mozek si to zapamatuje. Dosud se myslelo, že se tak děje díky takzvanému Hebbovu pravidlu. To popisuje posílení spojení dvou současně aktivovaných neuronů, což stojí za našimi vzpomínkami, schopnostmi a učením. Ve skutečnosti je to ale složitější. 

Umělá inteligence (AI) proniká do všech aspektů našich životů. Určitě to však nepovede k tomu, že sami budeme chytřejší. Naopak. Tím, že za nás stále více úkolů vykonává tato technologie, si ulehčujeme život až do té úrovně, že to narušuje naše kognitivní schopnosti. Upozornila na to nedává metaanalýza.

Tým španělských vědců v první studii svého druhu identifikoval zásadní rozdíly v oblastech mozku spojených se sociálním uvažováním a regulací emocí u osob podporujících pravicové a levicové autoritářství oproti ostatním, ale i mezi těmito dvěma tábory.