Články s tagem: lidský mozek

Po sociálních sítích koluje tvrzení, že zdřímnutí delší než půl hodiny souvisí s rychlejším biologickým stárnutím. Skutečná čínská studie, na kterou se toto tvrzení odvolává, ale ukazuje mnohem složitější a přesnější obrázek, ve kterém je právě půlhodinové až devadesátiminutové zdřímnutí tou nejlepší, ne nejhorší variantou.

Po sociálních sítích koluje tvrzení, že nejrychlejší cestou k přeprogramování mozku je opakovaně selhávat v něčem, na co člověk nemá talent, protože frustrace je prý doslova chemický signál spouštějící přestavbu synapsí. Schopnost mozku se měnit, neuroplasticita, je skutečně dobře prokázaný jev. Konkrétní tvrzení o frustraci jako spínači je ale zjednodušením, které jde nad rámec toho, co věda zatím spolehlivě ukázala.

Tvrzení, že přehnané používání mobilu souvisí se slabšími mozkovými okruhy pro sebeovládání, a že odložit telefon proto může připomínat boj s vlastním mozkem, teď potvrzuje čerstvá čínská studie. Skutečný obrázek, který výzkumníci na mozkových skenech našli, je ale zajímavější a komplikovanější, než jednoduchá zpráva o oslabení naznačuje.

Titulek slibující, že jedna konkrétní forma hořčíku dokáže za pouhých šest týdnů omladit mozek o 7,5 roku, zní jako typická přehnaná reklama na doplněk stravy. Studie, ze které toto číslo pochází, skutečně existuje a je metodologicky solidní, ale kontext kolem ní je potřeba znát, aby výsledek nevyzněl jako víc, než ve skutečnosti je.

Úbytek objemu mozku s věkem je dobře zdokumentovaný jev, který nepostihuje všechny oblasti stejně, nejvíc ubývá v hipokampu, klíčovém centru paměti, a v prefrontální kůře, zodpovědné za plánování a rozhodování. Otázkou, kterou si klade čím dál víc výzkumníků, není jestli mozek stárnutím ztrácí objem, ale do jaké míry lze tempo tohoto úbytku ovlivnit životním stylem.

Sauna patří ve Finsku k samozřejmé součásti týdenního režimu, a právě díky tomu vzniklo několik z nejrozsáhlejších a nejdéle sledovaných studií o jejím vlivu na zdraví. Tři klíčové práce finského týmu kolem kardiologa Jariho Laukkanena ukazují, že vztah mezi frekvencí saunování a rizikem úmrtí nebo demence není náhodný ani plochý, ale sleduje jasný vzorec, čím častěji, tím větší efekt.