Dopamin je látka, o které se mluví skoro jako o „měně mozku“. Dlouho se věřilo, že řídí naši motivaci, závislosti, potěšení. Ale nový výzkum přináší překvapivý obrat: dopamin možná nefunguje jako odměňovač – ale jako předpovídač. Vědci z Northwestern University totiž zjistili, že dopaminová signalizace v mozku nesouvisí jen s učením z odměn, ale spíše s tím, jak očekáváme konkrétní výsledky.

Poslouchat audioknihu při řízení nebo číst tiše v posteli? Oba způsoby nás vtáhnou do děje, ale náš mozek je rozpoznává jako dva velmi odlišné procesy. Nová studie z University of California v Berkeley potvrzuje, že ačkoli příběh může být stejný, čtení a poslech vyvolávají odlišné neurologické reakce.

Náš mozek během pandemie covidu-19 stárnul v průměru o pět a půl měsíce rychleji, než by odpovídalo normálnímu plynutí času. Zjistili to vědci z Velké Británie, kteří analyzovali data z projektu UK Biobank.

Desítky let se říkalo, že leváci mají blíž ke kreativitě, že jejich mozky pracují jinak a že mezi nimi najdeme víc umělců, hudebníků nebo géniů. Jenže nejnovější výzkum ukazuje, že spojitost mezi levorukostí a tvořivostí je… nulová. Mýtus padá a vědci přichází s novým vysvětlením, proč jsme si ho tolik oblíbili.

Výzkumný tým z Duke, Harvardu a Nového Zélandu představil nástroj, který pomocí jediného mozkového MRI snímku určí biologické stáří mozku – ne jen běžný věk. Metoda “DunedinPACNI” dokáže předpovědět riziko demence, chronických onemocnění i úmrtnosti. Přinášíme analýzu průlomového objevu, který může změnit medicínu i prevenci ve středním věku.

Myšlenka přenést lidské vědomí do počítače fascinuje vědce i futuristy po desetiletí. Filmy a romány nám slibují digitální nesmrtelnost, ale co na to říká skutečná věda? Neurovědec Michael S. A. Graziano tvrdí, že nahrát lidskou mysl do stroje je teoreticky možné – ale nesmírně složité. Zatím nevíme přesně, co vlastně mysl je.