Vědci z Ohio State University pod vedením neurovědce Baldwina Waye provedli s více než 500 studenty sérii experimentů, v nichž účastníci užívali buď paracetamol, nebo placebo. Následně byli testováni v úloze nafukování virtuálního balónu – za každé nafouknutí získávali „peníze“, pokud balón nepraskl. Ukázalo se, že skupina s paracetamolem nafoukla balón výrazně víc a častěji ho pod tlakem nechala prasknout.

V dalších testech účastníci s paracetamolem hodnotili různé riskantní scénáře, jako například seskok padákem nebo hazardní sázení – a ukázalo se, že v některých případech na léku vnímali tyto aktivity jako méně rizikové než ti, kteří brali placebo. „Paracetamol se zdá zmírňovat negativní emoce, když lidé hodnotí rizikové aktivity – prostě se necítí tolik vystrašení,“ konstatoval Way.

Tato zjištění vyvolávají zásadní otázku: pokud lék určený k úlevě od bolesti zároveň může ovlivnit rozhodování, jaké důsledky to má pro běžnou spotřebu? Autorka komentáře v odborném časopise poukazuje na to, že zatím není dostatek dat pro generalizaci výsledků na běžné situace, jako je řízení vozidla nebo každodenní rozhodování.

Významná je i šíře užití paracetamolu – podle studií ho v USA užívá přibližně 25 % populace každý týden. Pokud by i malý posun v vnímání rizik znamenal změnu chování v reálném životě, mohl by mít dopady pro bezpečnost dopravy, pracovní bezpečnost či osobní rozhodování.

Neurovědci spekulují, že účinek paracetamolu souvisí s jeho schopností tlumit negativní emoce a snížit averzi k riziku. Studie tak přidává k dřívějším zjištěním, že paracetamol snižuje citlivost na bolest, snášenlivost ke zranění druhých i míru bolestivých pocitů a že efekty sahají i do oblasti emocí a rozhodování.

Z praktického hlediska to znamená, že uživatelé by měli brát v úvahu, že paracetamol není jen „neškodná pilulka proti bolesti“. Například pokud máte před sebou aktivitu s větší mírou rizika – řízení, práce ve výškách, extrémní sport – je rozumné vědět, že lék může ovlivnit vaši rozhodovací rychlost nebo úzkost. Nicméně autoři zdůrazňují, že výzkum je stále na počátku a nejde o jasné doporučení pro změnu standardní praxe.

Stále zůstává otázkou, zda efekt přetrvává při více dávkách či dlouhodobém užívání, a jestli je rozdíl při užívání v různých populacích – například u starších osob, u řidičů či u lidí s vyšším rizikem. Studie také neukazuje přímou příčinu konkrétních nehod či rizikových chování v běžném životě – jen existuje statistický posun v laboratorních podmínkách.

Z regulačního hlediska zákonodárci zatím nejednali. Paracetamol je považován za základní lék Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a je běžně dostupný bez receptu. Autoři výzkumu však vyzývají k dalšímu šetření a možná revizi doporučení a varování při balení.

Z globálního hlediska majitelé lékárenských řetězců, výrobci i zdravotnické instituce mohou čelit výzvě: jak komunikovat veřejnosti riziko, které je malé, ale potenciálně systémové, vzhledem k masovému použití? Transparentní informace a vzdělávání o „neškodných“ lécích by mohly být klíčové.

Závěrem: paracetamol – známý lék proti bolesti – nás učí, že i běžné pilulky mohou mít skrytý vliv na chování. Pokud vám pomůže od bolesti, může zároveň změnit způsob, jak vidíte svět a jak se chováte. A v některých případech dokonce i odvahu zvyšovat.