Drhá eurasijská větev pak dala vzniknout dvěma dalším druhům Homo, tedy neandrtálcům a denisovanům.

Nový výzkum přispívá k důkazům, že moderní člověk pochází z Afriky. Podle archeologických nálezů v Atapuerce a ve stejnojmenném španělském pohoří se přitom zdálo, že Homo sapiens se vyvinul mimo Afriku, kam se poté vrátil.

Ve fosilních záznamech v Africe existovala mezera, uvedl hlavní autor studie Jean-Jacques Hublin. Tu podle něj pomáhají zaplnit právě nalezené ostatky společného předka tří vývojových skupin Homo, z nichž přežila pouze jediná.

Co věci našli

Vědci v Casablance objevili zuby, stehenní kost, několik obratlů a dolní čelisti dvou dospělých a jednoho batolete. Na stehenní kosti zaznamenali trauma, zřejmě stopu po kousnutí. Naznačuje ulovení nebo sežrání hyenou.

Fosilie sdílejí podle studie některé rysy s druhem Homo antecessor. Současně se od něj ovšem odlišují, což platí také o Homo erectus.

Hublin k tomu řekl:

„To podporuje hluboký africký původ Homo sapiens a argumentuje proti scénářům eurasijského původu.“