Optická iluze popsaná ve studii publikované v odborném magazínu Frontiers in Human Neuroscience si s vámi hraje jako kočka s myší. Pokud se pozorně díváte do černé elipsy na náhledovém obrázku, máte dojem, že se zvětšuje, jako kdybyste v autě přijížděli do tunelu, anebo padali do černé díry. Jenže obrázek je statický, nic se v něm nemění.

Jak je to možné?

Mozek není dokonalý

Neurovědci, kteří tento klam studovali, ho vysvětlují snahou mozku připravit nás na změnu prostředí. Upozorňují, že náhlé zvýšení jasu po pobytu ve tmě i náhlý vstup do tmy poté, co si náš zrak zvykl na intenzivní světlo, zhoršují vidění a mohou být pro člověka (například řidiče za volantem) nebezpečné.

Proto nás mozek připravuje na předpokládaný průběh událostí. Udělá to hned poté, co dostane signál od zrakového systému, který si vyloží tak, že se blížíme do temného (či světlého) prostředí.

A právě to se stane při našem pohledu do tmavé elipsy na obrázku. Zrakové buňky – neurony – (chybně) předpoví, že vstupujeme do temného prostředí a vydají pokyn zorničkám, aby se rozšířily. A zorničky, otvory v duhovce měnící se podle jasu jako clona u fotoaparátu, je poslechnou.

… proto nás optické triky dostanou

Optickou iluzi vědci testovali na padesáti dobrovolnících se zdravým zrakem. Na monitorech jim ukazovali obrázky „rozšiřující se díry“ v různých barvách. Její iluze byla nejčastější a nejvýraznější, když měla „díra“ černou barvu. V tomto případě 86 procent účastníků experimentu vypovídalo o pocitu, že se k nim blíží tma.

Výzkumníci sledovali pohyby očí účastníků a zjistili, že se jim při pohledu na černou skvrnu rozšiřují zorničky. Když byl tento objekt naopak bílý, zorničky se stahovaly. Množství zářivé energie, která skutečně dopadala do oka, na rozdíl od clony fotoaparátu, přitom nebylo rozhodující. Mozek byl prostě oklamán, neprohlédl iluzi a špatně odhadl situaci.

Stalo se to u 43 účastníků studie (86 procent). Vědci nemají jasné vysvětlení pro to, že u sedmi lidí iluze nefungovala. A nevysvětlují ani to, proč mezi těmi, kteří se stali obětí iluze, se intenzita tohoto jevu značně lišila.

Bruno Laeng, profesor na katedře psychologie Univerzity v Oslo, který experiment vedl, k tomu na blogu Frontiers in Human Neuroscience píše: „Rozšiřující se díra je dynamická iluze: Kruhová skvrna či gradient stínu centrální černé díry evokuje výrazný dojem optického toku a oko se u většiny lidí přizpůsobuje vnímanému či představovanému světlu, ne energii.“

„Naše příští studie mohou odhalit další typy fyziologických nebo tělesných změn, které ‚vrhnou víc světla‘ na to, jak fungují iluze,“ slibuje v blogu profesor Laeng.