Tým amerických vědců ve studii publikované v časopise Journal of Psychology spojil osamělost s častějším a intenzivnějším prožíváním nočních můr. Hlavní roli v tom hraje stres, jenž zhoršuje kvalitu spánku a ohrožuje lidské zdraví.

Všichni jsme propojeni na sociálních sítích, ve sledování máme až stovky profilů, přesto však žijeme v období pandemie osamělosti. Vědci z několika amerických univerzit v červencové studii zkoumali dopady tohoto fenoménu na lidské zdraví.

V průzkumu provedeném mezi osobami ve Spojených státech ve věku 18 až 81 let si povšimli, že nočními můrami (mnohdy intenzivnějšími) trpí častěji osamělí lidé. To vede ke stresu a přemrštěným emocionálním reakcím na různé podněty.

Lidé trpící osamělostí kvůli těmto faktorům mají horší spánek a s ním související zvýšená rizika kardiovaskulárních chorob, mozkové mrtvice a předčasného úmrtí. Často se u nich vyskytují také úzkostné stavy. To dává smysl i vzhledem k dřívějším studiím.

Ty například zjistily, že osamělost je stejně škodlivá jako kouření cigaret nebo lenost. Hlavní autor nové práce a psycholog z Oregon State University, Colin Hesse, upozornil, že tato zjištění jsou v souladu s evoluční teorií osamělosti.

Potřeba kontaktu

Od svých prvních krůčků je člověk sociálním tvorem. Stres není ve skutečnosti negativním pocitem, ale varovným. Je to jakýsi vnitřní alarm upozorňující na blížící se nebezpečím. V dávných dobách lidé cítili stres a úzkost kvůli nepřetržitému nebezpečí.

Když byli hominidé ve skupině, cítili se bezpečněji, protože si mezi sebe obavy „rozdělili“. Odhalit nebezpečí mohl kdokoli z nich. Pokud se však takový hominid ocitl sám, byl zranitelný a měl tendenci na nebezpečí myslet o to usilovněji.

Takový osamocený hominid nemohl spát příliš tvrdě kvůli hrozbě útoku nočních dravců. Ve skupině se však cítil obklopen „svými“ a spal kvalitněji, vysvětlil Hesse. Pocity sounáležitosti a zapadání jsou podle teorie evoluční osamělosti až nezbytné.

„Mezilidské vztahy jsou do značné míry základní lidskou potřebou,“ cituje výzkumníka server KOIN. „Pokud není potřeba po pevných vztazích naplněna, trpí lidé fyzicky, psychicky i sociálně,“ pokračoval Hesse a přirovnal socializaci k prázdnému žaludku.

„Stejně jako hlad nebo únava znamenají, že nemáte dostatek kalorií nebo spánku, vyvinula se i osamělost, aby upozornila jedince na to, že jejich potřeba mezilidských vztahů není naplněna,“ uzavřel psycholog.