Placebo je látka podávaná jako lék. Neobsahuje však žádnou účinnou substanci, je to vlastně bonbonek, falešná pilulka, která se používá zejména při kontrole účinnosti léků.

Několik studií však prokázalo, že tahle pilulka může pomoci. Přesněji řečeno, pomoci může víra v pilulku, o které pacient neví, že žádnou účinnou látku neobsahuje.

Výzkum týmu psychologa Darwina Guevarry z Michiganské univerzity však dospěl k závěru, že placebo může pomáhat i tehdy, když lidé vědí, že dostávají placebo.

Prožíváte emoční tíseň?

Vědci v experimentu zkoumali, zda placebo může mít terapeutickou účinnost na emoční tíseň, která se projevuje fyziologickou a duševní nerovnováhou – například chronickou bolestí, únavou, fobiemi, stavy úzkosti.

Výzkumníci provedli dva experimenty. Prvního se účastnilo 62 dobrovolníků. Polovině vědci řekli, že budou užívat placebo a vysvětlili jim, jaký přínos to může mít pro jejich psychiku.

Druhá polovina (kontrolní skupina) nevěděla o tom, že jim je podáno placebo, domnívala se, že podávaný roztok pomůže lékařům lépe porozumět jejich fyziologickým hodnotám.

A co když o placebu víme? | zdroj: Profimedia

Dobrovolníci potom líčili, jaké mají pocity při sledování obrázků, které vyvolávají negativní pocity.

Druhý experiment zahrnul 198 účastníků a vědci použili EEG, aby sledovali jejich mozkovou reakci na obrázky.

Už v prvním experimentu výsledky ukázaly, že účastníci, kteří věděli, že užívají placebo, líčili nižší emoční tíseň než účastníci kontrolní skupiny. A nižší emoční tíseň vykázali i při druhém pokusu.

Z toho vyplývá, že přinejmenším v psychologické péči, ve které hraje důležitou roli autosugesce, může mít přínos i nedeceptivní placebo, o kterém pacient ví (o deceptivním - klamném - neví).

Proč ale lékaři vůbec nedeceptivní placebo zkoumají?

Veselá mysl, půl zdraví

Dosud se vědělo, že placebo může pomoci v případě, pokud člověk, kterému je podáno, neví, že to je placebo. Určitý efekt neúčinné látky ověřilo několik studií.

Vědci při testování léků obvykle podávají jednomu vzorku pacientů látku neúčinnou (placebo), a druhému účinnou. Vtip je v tom, že pacienti nevědí, kterou látku dostali. Občas u dvojitě zaslepených studií to neví ani většina výzkumníků. Tím je zajištěno, že efekt léčiv je dostatečně odfiltrován od předpokladů.

Víra a očekávání uzdravuje. Může to platit také u uživatelů placeba. | zdroj: Profimedia

Jenže postupně vycházelo najevo, že v části případů může mít terapeutický účinek i placebo. V duchu rčení, že pozitivně naladěná mysl rovná se půl zdraví, byl pozorován "placebo efekt", kdy se pomocí autosugesce pacientův stav do určité míry zlepšil.

Problém s placebo efektem v aplikované léčbě ovšem tkví v etice. Zjednodušeně řečeno, lhát lidem je špatné. Tím spíš, pokud se lže lidem nemocným. Deceptivní placebo je tak v přímé lékařské praxi vyhrazeno obvykle pouze pro vědecké studie.

Co kdybychom však placebo podávali v souladu s etikou a pacient o něm věděl?

Patří se zdůraznit, že pro vážnější nemoci (například rakovinu) si nemůžou lékaři vystačit s autosugescí. Pokud by ale placebo efekt mohl zmírnit užívání léků pro méně vážné případy, vítězit by mohli pacienti, lékař, a nakonec i pojišťovny.