Vědci nedávno zjistili, že mikro- a nanoplasty pronikají až do lidského mozku, a to častěji než do jater či ledvin. Studie zjistily, že koncentrace v mozku mohou být 7 až 30krát vyšší než v jiných orgánech dle National Geographic. Materiálem přitom bývá převážně polyethylen, běžně používaný v obalech a potravinářských foliech, a tvarově jde o velmi drobné úlomky či šupinky.

Tyto částice nejen že se hromadí, ale mají potenciál vyvolat vážné toxické reakce. Laboratorní experimenty ukazují, že poškozují neurony, vyvolávají záněty a mění strukturu mozkové tkáně, což může být vstupenkou k neurologickým poruchám. Experimenty na tkáni lidského mozku dokonce prokázaly, že přítomnost mikročástic může způsobovat buněčnou smrt a aktivaci imunitní reakce ve tkáni mozků (Nature).

V reálných podmínkách, například u myší, byla zachycená schopnost těchto částic způsobit ucpání krevních cév v mozku, což může vést k cévním příhodám a zásadně zhoršit zásobování neuronů kyslíkem.

Množství plastu, který se v lidskem mozku nachází, je alarmující. Experti odhadují, že v hlavách dospělých jedinců může být plastového materiálu přibližně tolik, kolik má plastová lžička. Zajímavé je, že vyšší koncentrace byly objeveny u osob trpících demencí, což vzbuzuje otázky, zda plast přispívá k rozvoji neurodegenerativních onemocnění, nebo je pouze pasivní součástí patologického procesu.

Tento fenomén není jednorázový; data ukazují, že dostupné mozkové vzorky z roku 2024 obsahovaly výrazně více plastových částic než vzorky z roku 2016, což odráží celkové zvyšování plastového znečištění ve společnosti podle článku v National Geographic.

Některé zdroje upozorňují, že tato souvislost stále zůstává na úrovni korelace a že zatím neexistuje přímý důkaz, že plast v mozku způsobuje například demenci nebo jiné neurodegenerativní onemocnění. Existuje podezření, že někteří lidé s již oslabeným mozkem mohou plasty akumulovat snáze, nicméně tvrzení o příčině nejsou potvrzena.

Kromě mozku potvrzuje řada studií, že mikročástice se nacházejí ve všechně důležitých orgánech i v krevním oběhu. Některé západní výzkumy vyslovují odhady, že lidé denně absorbují ekvivalent velikosti kreditní karty v plastech – právě skrz potravu, vodu nebo vzduch. Obavy zahrnují široké spektrum dopadů: chronický zánět, hormonální nerovnováhu, reprodukční problémy, metabolické poruchy, srdečně-cévní onemocnění i narušení imunitního systému.