Miliony nadšenců každoročně navštěvují Yellowstonský národní park a obdivují nádherné přírodní scenérie a divokou zvěř. Málokdo z nich si přitom uvědomuje, že má pod nohama tikající geologickou atomovou bombu. Pokud by vybuchla, následky by pro celý svět byly katastrofální. Vědci z vědeckovýzkumné vládní agentury Geologický průzkum USA (USGS) se snažili určit, kde přesně dojde k erupci.

Yellowstonská kaldera je jedním z největších vulkanických systémů světa. Sopečný systém se skrývá pod Yellowstonským národním parkem. Ten se svou rozlohou dotýká tří amerických států: Idaho, Wyomingu a Montany.

Vědci vyjadřují obavy z možné, pravděpodobně nevyhnutelné erupce. Za poslední zhruba dva miliony let k tomu došlo třikrát a s největší pravděpodobností k tomu dojde zase. Vzhledem k apokalyptické povaze takové události se snaží určit, kdy by k tomu mohlo dojít. Vulkanický systém je také pod neustálým odborným dohledem v reálném čase. Pravidelné aktualizace přináší třeba Yellowstone Volcano Observatory.

V národním parku se věnuje výzkumu také vulkanická seismoložka Ninfa Benningtonová z USGS. Ona se však zaměřila na jinou otázku: kde dojde k erupci. Své závěry publikovala v odborném časopisu Nature a napsal o tom server Earth.

Expertka použila k identifikaci hotspotů magmatu magnetotelurické metody, které pomáhají odhalit materiály schopné vést pod zemskou kůrou elektřinu. Tým vedený Benningtonovou použil tyto nástroje na více než stovce monitorovacích stanicích v parku k identifikaci magmatu s vyšší vodivostí oproti pevným horninám. Tato metoda pomohla bez nutnosti invazivního vrtání určit, kde by se mohla hromadit roztavená hornina.

Není otázka jestli, ale kdy a kde

Zdrojem kalderových erupcí jsou ryolitové taveniny uložené ve střední až svrchní vrstvě zemské kůry. Rychlost výbuchů ovlivňuje řada faktorů, jako je teplota a tlak. K dřívějším erupcím došlo na různých místech napříč kalderou. Vědci odhalili čtyři aktivní oblasti bohaté na tekuté magma, přičemž pouze severovýchodní zůstane dostatečně horká na to, aby dlouhodobě udržela magma v tekutém stavu, což může vést k erupci.

„Naznačujeme, že těžiště budoucího ryolitického vulkanismu se přesunulo do severovýchodní Yellowstonské kaldery,“ poznamenala Benningtonová. Její výzkum je důležitý, protože pomáhá upřesnit podobu a rozsah možné erupce. Dříve panovaly obavy, že by mohlo současně vybuchnout více oblastí.

Vulkanolog Christopher Kilburn z University College London předloni listu Daily Express popsal ničivé následky erupce Yellowstonské kaldery. Popsal ji jako apokalyptickou událost, která by v okolí kaldery zničila úplně všechno a svět by uvrhla do nukleární zimy. Prudce by klesla globální teplota, špatná úroda by vedla k vlnám hladomoru. Zemřely by miliony lidí a přeživší by umírali pod kyselými dešti ve válkách a na nemoci.

„Oblaka jemného sopečného popela by stoupala do stratosféry, blokovala by sluneční světlo možná až několik let. Ještě důležitější by bylo uvolňování sopečných plynů. Způsobilo by naprosté narušení celosvětového zásobování potravinami. Světovou ekonomiku by to zcela ochromilo,“ vysvětloval odborník.

Yellowstonská kaldera podle USGS vybuchla před 2,08 milionu let, 1,3 milionu let a 0,631 milionu let. „To vychází průměrně na 725 tisíc let mezi výbuchy,“ uvádí agentura. „Podle toho by nám mělo ještě zbývat 100 tisíc let. Vycházíme ale z pouhých dvou prodlev mezi explozemi, takže jde o nevypovídající údaj.“