Mladík začal pociťovat zhoršování paměti v 17 letech. Jeho kognitivní schopnosti upadaly s každým rokem. Dostavily se potíže se soustředěním ve škole, nebyl schopen už ani číst v učebnicích. Zhoršovat se začala i krátkodobá paměť. Často si už nepamatoval ani události z předchozího dne a zapomínal, kam si dal věci.

Zdraví středoškoláka se nakonec zhoršilo takovým způsobem, že nebyl schopen dokončit studium. Celkové skóre jeho paměti bylo o 82 procent nižší než u jeho vrstevníků, zatímco skóre senzorické (okamžité) paměti měl nižší o 87 procent.

Téměř všechny případy Alzheimerovy choroby u pacientů mladších 30 let lze vysvětlit patologickými mutacemi v genech (APP, PSEN1 a PSEN2). Ty zbývající v mladém až středním věku zase poraněním mozku.

Bude to složitější

Svou roli v tom hraje také životospráva – nedostatek odpočinku, přepínání sil v práci, dlouhodobá expozice stresu a zanedbávání mentálního zdraví – tohle všechno se může projevit jako alergie, cévní onemocnění mozku nebo časný nástup Alzheimerovy choroby.

Experti z Capital Medical University však zjistili, že mladíkovi rodiče neměli Alzheimerovu chorobu ani demenci, nezjistili u něj žádné jiné zdravotní problémy ani poranění mozku. Přesto orgán vykazoval známky zmenšení v oblasti hipokampu a nástup nemoci prozradil i mozkomíšní mok, informoval o případu server ScienceAlert. Ten byl přitom opravdu náhlý, překvapilo odborníky. 

Výzkumníci, kteří o nejmladším pacientovi s touto formou demence zveřejnili svá zjištění v časopisu Journal of Alzheimer's Disease, nenašli ani žádné zmíněné genetické mutace, což ukazuje, že Alzheimerova choroba si k nám může najít přístup různými cestami dokonce i v mladém věku.