První příznaky Alzheimerovy choroby lze rozpoznat v naší řeči. Zatím není jasné, jaké detaily naší dikce jsou pro diagnózu nejdůležitější. Podle vědců však hraje roli způsob i rychlost vyslovování či pomlčky mezi slovy.

Až dosud statistiky varovaly: počet lidí s demencí roste. Nová mezinárodní studie ale odhaluje optimistický trend – riziko rozvoje demence u starších generací skutečně pokleslo, a to především u žen. Hlavními hybateli jsou vzdělání, zlepšení zdraví srdce a léčba zhoršeného sluchu. Nicméně, s ohledem na stárnutí populace může absolutní počet nemocných i nadále stoupat.

Neurodegenerativním onemocněním, jako je třeba Alzheimerova choroba, trpí po celém světě více než 55 milionů lidí. Většinou způsobuje postupnou ztrátu paměti, což snižuje kvalitu a důstojnost lidského života. Vědci z Case Western Reserve University v americkém Ohiu však přišli na způsob, jak průběh choroby zvrátit. 

Věřili byste tvrzení, že když zůstanete svobodní nebo se rozvedete, snížíte své šance na demenci? Nová studie vědců z Florida State University naznačuje právě to. Svobodní lidé mají menší šanci, že během svého života dostanou demenci.

Evropská komise (EK) v reakci na doporučení Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě. Lék sice je revoluční a znamená určitý pokrok v boji proti této formě demence, použitelný bude ale jen pro velmi úzkou skupinu pacientů. Uzdravit je přitom nedokáže.

Demencí trpí v Německu asi 1,4 milionu lidí, výskyt nemoci však není v žádném případě rovnoměrný. Častěji tuto neurodegenerativní chorobu dostanou občané někdejšího Východního Německa (NDR) než jejich spoluobčané žijící v regionech, které dříve patřily k Západnímu Německu. Proč tomu tak je, popsal Institut Roberta Kocha.