Ještě než se otřese země, váš telefon to může vědět. Podle nové analýzy publikované v magazínu New Scientist se ukazuje, že miliardy chytrých telefonů po celém světě mohou sloužit jako distribuovaná síť seismických senzorů – a to naprosto bez zásahu člověka. Moderní mobilní zařízení jsou dnes natolik vybavená pohybovými senzory, že dokážou detekovat drobné otřesy a přispět k vytvoření okamžité mapy zemětřesení.

Detekce otřesů v reálném čase

Vědci z University of California v Berkeley ve spolupráci s Googlem testovali systém ShakeAlert, který propojuje data z klasických seismologických stanic s údaji z telefonů s Androidem. Když senzor v telefonu zaznamená pohyb, software analyzuje, zda jde o běžné chvění (například při chůzi) nebo o náznak seismické aktivity. Pokud algoritmus vyhodnotí otřes jako podezřelý, anonymizovaná data se odešlou do centrálního systému.

„Díky milionům telefonů rozmístěných po světě jsme schopni vytvořit hustou síť senzorů, která v některých oblastech překonává pokrytí klasických stanic,“ říká Richard Allen, vedoucí výzkumu na UC Berkeley. Systém dokáže během několika sekund určit epicentrum a sílu zemětřesení – a rozeslat varování lidem, kteří žijí v jeho dosahu.

Cenné sekundy navíc

Klíčem je rychlost. Zemětřesení se šíří od epicentra rychlostí několika kilometrů za sekundu, ale varování může být předáno ještě rychleji – díky internetu a mobilním sítím. Pokud telefon zachytí otřes a předá informaci během první vlny (tzv. P-vlny), systém může varovat další uživatele ještě před tím, než dorazí destruktivní S-vlna.

„I několik sekund varování může být rozdíl mezi životem a smrtí,“ zdůrazňuje Allen. „Lidé mohou opustit nebezpečné prostory, zastavit výtahy, vypnout plynové ventily nebo zastavit vlaky.“ Tento princip se již osvědčil například v Japonsku, kde funguje robustní systém včasného varování založený na klasických stanicích. Díky telefonům však lze tyto principy přenést i do chudších oblastí, kde taková infrastruktura chybí.

Levná a globální síť

Hlavní výhodou mobilní sítě je její dostupnost. Kde chybí profesionální stanice, mohou pomoci telefony. „Smartphony mají v sobě akcelerometry, které jsou dostatečně citlivé na to, aby zachytily větší otřesy,“ vysvětluje vědecký tým. Klíčové je spojení více telefonů – samotné zařízení může zaznamenat falešný poplach, ale když několik zařízení v okolí zaznamená otřes současně, pravděpodobnost přesnosti prudce stoupá.

V praxi to funguje jednoduše. Google už systém testuje v rámci služby Android Earthquake Alerts System, který je dostupný ve více než 90 zemích. Když telefon detekuje potenciální otřes, odešle data do centrálního uzlu, kde se informace vyhodnotí. Pokud je otřes potvrzen, ostatní uživatelé v oblasti dostanou upozornění během zlomků vteřiny.

Etické otázky a soukromí

Otázka sdílení dat z telefonu vyvolává oprávněné obavy. Autoři projektu však zdůrazňují, že se neukládá žádná identita, polohová data jsou anonymní a systém funguje zcela automaticky. Uživatel si dokonce nemusí ani nic instalovat – detekce běží na úrovni operačního systému.

„Nejde o sledování, ale o záchranu,“ tvrdí tým vývojářů. Podle nich je možné technologii využít i pro další přírodní hrozby, jako jsou sesuvy půdy, záplavy nebo sopečná aktivita.

Budoucnost v dlaních

Článek v New Scientist tak ukazuje, jak se technologie původně určená k pohodlnému focení nebo hraní her může proměnit v nástroj veřejné bezpečnosti. Běžný smartphone se stává součástí globálního systému, který může pomoci milionům lidí přežít přírodní katastrofu.

„Zemětřesení jsou nepředvídatelná, ale naše reakce na ně být nemusí,“ uzavírá Richard Allen. V době, kdy máme v kapse zařízení výkonnější než superpočítače minulosti, dává smysl využít jejich potenciál i mimo běžné aplikace. Každý telefon může být signálem naděje. A v případě zemětřesení i varováním, které přijde včas.