Zmapovali jsme sluneční soustavu a zkoumáme vzdálené končiny vesmíru. O vnitřním složení planety, na které žijeme, toho však víme zoufale málo. 

Po dlouhou dobu si například odborníci lámou hlavu se seismickými (zemětřesnými) vlnami, které se v hlubinách Země šíří. Když procházejí dolními vrstvami vnějšího jádra, tak záhadně zpomalují.

Vysvětlení tohoto jevu nabízí nový výzkum amerických a čínských geofyziků z Texaské univerzity v Austinu a S’čchuanské univerzity.

Sníh, na kterém si nezalyžujete

Výzkumníci dospěli k závěru, že na vnitřní jádro Země padá z roztaveného vnějšího jádra železný "sníh". Je to něco, co nevidíme, nemůžeme to zkoumat zblízka, ale můžeme předpokládat, že to tam skutečně je, tvrdí. 

Vrstvy Země - kůra, plášť, vnější jádro, vnitřní jádro | zdroj: Profimedia

Vědci tím zdůvodňují rozdílnou rychlost přenosu seizmických vln na stranách jádra. Na východní polokouli je jejich rychlost větší než na západní polokouli.

Svádí to k myšlence, že vnější povrch vnitřního jádra je pokrytý nějakou hmotou a na západní straně je její vrstva silnější. Neshoduje se to ale s existujícími modely zemského jádra a vnitřní struktury Země.

Tým amerických a čínských vědců vytvořil fyzikální model, se kterým se pokusil vysvětlit zvláštnosti průchodu seismických vln přes zemské jádro.

zdroj: YouTube

Když autoři studie vymýšleli svůj model, přistupovali k němu tak, že vnitřní zemské jádro je skutečně pokryto vrstvou železného "sněhu", přesněji krystalů železa. Jsou to částice, které vznikají v tekutém vnějším jádru a padají na povrch pevného vnitřního jádra, kde vytvářejí vrstvu o tloušťce přesahující 300 kilometrů.

Vznik tohoto sněhu vědci porovnali s procesem, který se odehrává uvnitř magnetických komor, kde jednotlivé minerály v tekuté tavenině krystalizují a usazují se na dně komory v podobě kumulativní horniny.

Sovětský vědec to předpověděl

Jejich zjištění vlastně není až tak převratné. Již na začátku šedesátých let minulého století sovětský vědec Stalij Braginskij vyslovil tezi, že mezi vnitřním a vnějším jádrem existuje vrstva usazeniny. S ohledem na tehdejší poznatku o podmínkách tepla a tlaku v zemském jádru byl ale odmítnut.

Model nynější studie ovšem ukázal, že to možné je. Patnáct procent dolní části vnějšího jádra se skutečně může skládat z krystalů sloučenin železa.

Podle autorů studie může být tato nahromaděná vrstva příčinou odchylek pohybu seismických vln od tektonických předpovědí. Brzdila by seismické vlny – více na západní polokouli, kde je jí více než na východní polokouli.

"Kovové zemské jádro funguje podle zásady magmatické komory v kůře, kterou známe," sdělil jeden z výzkumníků Jung-Fu Lin.

Vědci se domnívají, že neobvyklá pozorování a vytvořený model zemského jádra s železnou pokrývkou umožní vyvodit závěry o složení jádra a spojit tuto informaci s podmínkami, které převládaly v dobách zrodu Země.