Cesta do středu Země: Podaří se lidstvu konečně provrtat do Zemského pláště?

- Příroda autor: Jan Toman

Otázka, jak to vypadá hluboko pod našima nohama, vzrušovala lidskou fantazii od nepaměti. Po většinu času si nezadala s otázkou, co se děje vysoko nad námi. Zatímco ale do vesmíru létá jedna sonda za druhou a počítače nestíhají analyzovat zajímavá data z astronomických observatoří, výzkum nitra naší planety zůstává daleko za očekáváním průkopníků geologie – o fantastických představách autorů dobrodružné literatury nemluvě. 

Jak pokračuje indická mise, můžete sledovat na jejích facebookových stránkách

Jak pokračuje indická mise, můžete sledovat na jejích facebookových stránkách,zdroj: JOIDES Resolution

Vědci dnes sice dokáží nasimulovat přesvědčivé modely dějů probíhajících v nitru naší planety, ale všechny metody výzkumu hloubek větších než několik málo kilometrů jsou jen nepřímé. Jules Verne by zaplakal.

To vše se ale může brzo, alespoň trochu, změnit. Začátkem prosince se totiž rozjela Indická expedice, jejímž konečným cílem je provrtat se skrz kůru naší planety až do hlubší vrstvy zemského pláště. Dodejme, že Indové nejsou v tomto ohledu první a dozajista ani poslední.

O přímé studium hlubokých vrstev podloží se historicky pokoušelo mnoho týmů, které vycházely z nejrůznějších pozic – hlubinných dolů, vrtů na souši i na mořském dně. Třebaže expedice málokdy odešly úplně s prázdnou, průlomu – hloubky, kde kůra přechází v plášť – nikdy nedosáhly.

Takový cíl totiž, mírně řečeno, není snadný. Zemská kůra má na kontinentech mocnost několika desítek kilometrů. Nejhlubší dosud provedený vrt na poloostrově Kola ji tak se svými zhruba dvanácti kilometry jen škrábnul po povrchu. Daleko příznivější okolnosti se ale otevírají na dně moře. Zde dosahuje kůra tloušťky několika kilometrů a plášť je daleko dostupnější.

I z tohoto důvodu se na oceánské dno se zaměřili také Indové. Vedoucí loď expedice JOIDES Resolution zamířila hned po vyplutí ze Srí Lanky na vytipované místo v Indickém oceánu jihovýchodně od Madagaskaru.

Pod partiemi místního dna by měl podle dostupných údajů plášť stoupat v bublinovité výduti ještě blíž k povrchu, než je obvyklé. Horniny typické pro tuto vrstvu by se tam mohly nacházet i nad takzvanou Mohorovičovou diskontinuitou, která normálně značí přechod ve svrchní vrstvu pláště.

V první fázi expedice plánují výzkumníci vrtat zhruba jeden a půl kilometru, do hloubky, které se na stejném místě podařilo dosáhnout už v roce 1997. V následujících letech by mohli proniknout do dvojnásobné hloubky a začít analyzovat horniny pláště.

Pokud všechno půjde dobře, nakonec plánuje vedení expedice najmout nejmodernější japonskou vrtnou loď Chikyu a proniknout až do hloubek okolo pěti kilometrů. Ve všech hloubkách navíc hodlají odebírat vzorky kamene a zkoumat je z geologického a biologického hlediska. Nezbývá než držet palce.

Tagy: geologie zvířata a příroda

Zdroje: Vlastní,Nature