První teplokrevní dinosauři se podle nové studie publikované v časopise Current Biology mohli objevit asi před 180 miliony let, což se shoduje s migrací hlavních druhů do polárních oblasti, kde se musely přizpůsobit mrazivým podmínkám.

Vědci dlouhou dobu považovali dinosaury za obrovské, těžkopádné a studenokrevné ještěrky. Časem se ukázalo, že někteří měli schopnost regulovat tělesnou teplotu, což vyvolalo mezi paleontology bouřlivou debatu.

Teplokrevní živočichové, včetně ptáků (dnešních potomků dinosaurů) a lidí, si dokážou udržovat tělesnou teplotu bez ohledu na okolní prostředí. Studenokrevní tvorové jsou v tomto ohledu naopak závislí na okolních podmínkách.

Ještěrky například udržují tělesnou teplotu vyhříváním se na slunci, vysvětlila agentura AP. Určité výzkumy ale ukázaly, že někteří dinosauři skutečně mohli regulovat tělesnou teplotu sami nezávisle na vnějších podmínkách.

Že jsou všichni dinosauři studenokrevní, zpochybnil objev fosilií v chladných polárních oblastech. Vědci v nové studii podle webu IFLScience provedli rozsáhlou analýzu tisícovky zkamenělin, klimatických modelů a dinosauřích rodokmenů.

Jurská klimatická migrace

První teplokrevní dinosauři se podle studie mohli objevit asi před 180 miliony let, což se shoduje s obdobím rozsáhlých sopečných erupcí. Celá řada druhů rostlin vyhynula a přišlo globální oteplování, které spustilo migraci mnoha dinosauřích druhů.

Období vysokých teplot se může zdát jako nepravděpodobný katalyzátor rozvoje schopnosti přizpůsobit se chladným podmínkám, avšak zdá se, že tomu tak bylo. Výzkumníci spekulují, že přijetí teplokrevnosti mohlo být přímo důsledkem klimatické krize.

Do polárních oblastí během rané jury migrovali masožraví teropodi (Tyrannosaurus rex, velociraptoři) a býložraví ptakopánví dinosauři (triceratops, stegosaurus). Nedá se popřít, že v těchto chladných podmínkách nějak museli přežít.

„Naše studie naznačuje, že jedinečná regulace teploty u ptáků mohla mít svůj původ v rané juře,“ uvedla spoluautorka práce Sara Barelaová ze španělské University of Vigo. Zapomínat nesmíme na třetí skupinu – Diplodocidae – obrovská zvířata o velké hmotnosti.

Žila ve vyprahlých oblastech podobným dnešním savanám. Kdyby byla teplokrevná, nejspíše by se přehřívala a musela by spořádat mnohem více vegetace, tvrdí vedoucí autor studie Alfio Allesandro Chiarenza z britské University College London (UCL).