Potápka černokrká si potrpí na zarostlé rybníky i močály, kde nachází bohatý zdroj potravy v podobě klešťanek, larev motýlic nebo korýšů. Potápku lze vlastně považovat za takového „kanárka“ mokřadů, protože se živí organismy v usazeninách, kde se výrazně projevuje zvýšená koncentrace rtuti.

I proto jsou klesající počty potápek u nás signálem, že je s daným biotopem něco v nepořádku. Do naší krajiny se tento druh potápky přistěhoval až na přelomu 19. a 20. století a postupně jeho počty rostly až na maximum, dosažené v sedmdesátých letech, kdy u nás hnízdilo několik tisíc párů.

Hnízdiště potápek černokrkých v 70. letech a jejich současný stav | zdroj: ČSO Od roku 1980 ale došlo k prudkému propadu, který trvá dodnes: v celé ČR zbylo sotva 50 párů a dříve běžný pták je dnes vzácností. Setkat se s ním můžete v oblasti Vrbenských rybníků u Českých Budějovic, ale časy, kdy musel člověk dávat pozor, aby nešlápl do jednoho z mnoha hnízd, jsou dávno pryč. I proto padla volba českých ornitologů na tohoto veřejnosti nepříliš neznámého ptáka.

zdroj: Martin Mecnarowski

Úbytek, zaviněný především nešetrným nasazením umělých hnojiv a také zvýšením kapřích osádek, kterým potápka při jejich luxování potravy jen obtížně konkuruje, je ukázkovým příkladem toho, jak je příroda vzájemně provázaná – a jak je potřeba zásahy do ní promýšlet v širších souvislostech, než jen optikou krátkodobého zisku.