Rozpálené ulice letních měst by šly zchladit i bez vody, zjistili vědci

MAGAZÍN - Technologie autor: luk

Jak v extrémním horku ulevit obyvatelům města a zároveň při tom neplýtvat vodou? Tento oříšek se pokoušeli rozlousknout experti v Paříži. Mnohé ulice francouzské metropole se totiž během červnové vlny veder proměnily v bazény a ze stovek požárních hydrantů se staly městské gejzíry.

Paříž se zkrátka snaží najít bezpečnější, úspornější a ekologičtější způsob. Dosud nezveřejněná studie, jejíž výsledky má k dispozici francouzský deník Le Monde, se zaměřila na "ostrůvky svěžesti", zatímco dosud se odborníci věnovali "ostrůvkům tepla" (ICU) v Paříži.

"Cílem výzkumu bylo najít řešení pro jev ostrůvků tepla a vytvořit strategii pro adaptaci na globální oteplování," vysvětlila Célia Blauelová, zástupkyně starostky pro životní prostředí. "Otočili jsme logiku ICU, abychom mohli nalézt a rozvíjet ostrůvky svěžesti," uvedla.

Zatím přitahovaly pozornost vědců hlavně ICU - fenomén způsobený nadměrnou hustotou zástavby a dlážděných ploch, která již nedovoluje městům v noci vychladnout. Studie zveřejněná na jaře v časopise Nature Climate Change předpovídá, že pět procent nejlidnatějších měst zažije do roku 2100 nárůst teplot až o osm stupňů Celsia, pokud nebudou učiněny kroky proti efektu ICU.

Pařížský výzkum realizovaný v období 2014-2016 ve spolupráci radnice a pařížského urbanistického atelieru (APUR) podrobně analyzoval termoregulační roli zelených ploch a vlhkých prostor. Vědci tři roky sledovali teploty různých povrchů v různých denních dobách a podnikli nad francouzskou metropolí pozorovací lety, což jim umožnilo sestavit teplotní mapy města. Na jejich základě nyní navrhují několik urbanistických změn.

Jak učinit vedra ve městě snesitelnější?

"Jde o pravidla, která bude nutné dodržovat, aby byl život ve městě snesitelnější," přibližuje Blauelová. Prvním bodem je výměna materiálů, které přes den nahromadí teplo a v noci příliš nevychladnou (asfalt, betonová dlažba) za materiály s výhodnějšími teplotními vlastnostmi, jako jsou například dlažební kostky, dřevo, písek, štěrk a trávník.

Experti dále požadují vysazení velkých stromů podél ulic a bulvárů a uvnitř parků. Výsadba však nesmí být chaotická. "Rozložení stromů je strategické a musí být podřízené potenciálnímu stínu přes den," popisuje studie.

Podle vědců by pomohlo i používání světlých barev při výstavbě veřejných prostranství, neboť termografie ukázala, že tyto plochy zadržují méně tepla. Dalším bodem je omezení teplých plynných emisí, které produkují automobily či klimatizační zařízení. Místo individuální klimatizace navrhuje studie vybudování městského chladícího systému.

Pokud jde o parky, výzkum ukazuje, že výrazné noční ochlazení nastává pouze u ploch určité velikosti (alespoň 30 000 metrů čtverečních) a s určitým podílem stromů (minimálně 30 procent) a travnaté plochy (nejméně 20 procent). V časech mimořádných veder doporučují autoři studie přes den v parcích využívat rozprašovače vody, což je dobrá alternativa k divokému otevírání hydrantů. 

Tagy: Francie Paříž cestování zahraničí vedro teplé počasí turistika a cestovní ruch ekologie a ochrana životního prostředí

Zdroje: ČTK,Le Monde