Články s tagem: ekologie a ochrana životního prostředí

Technologie

Jsou organické farmy skutečně ekologičtější?

… Patrně vás to překvapí, ale odpověď není jednoznačná.
Příroda

Grónsko může být do roku 3000 bez ledu

Pokud budou celosvětové emise skleníkových plynů dále růst, Grónsko může být do roku 3000 bez ledu.  Jen do konce tohoto století by mohl ostrov ztratit 4,5 procenta ledu, což by zapříčinilo nárůst mořské hladiny o 33 centimetrů. Jestli bude Grónsko tím, čím je dnes, závisí jen a pouze na nás.
Příroda

Objevil se nový druh znečištění z plastů, povlak na skalách

Ano, znečištění pevniny a oceánů plasty už dávno není žádnou novinkou, která by dnes někoho mohla překvapit. Tohle znečištění se ale objevilo v nové formě povlaku na skalách. Nejde jen o znepokojující symbol zavalení planety plastovým odpadem, ale také o potencionální hrozbu pro organismy, které se krmí a žijí na skalách. Plast se tak může dostat do potravinového řetězce novým způsobem.
Příroda

Lidský vliv na globální oteplování má kořeny už v polovině 20. století, tvrdí NASA

Klimatické změny a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry jsou jedním z největších problémů současnosti. Je potřeba tento proces zastavit, nebo minimálně dostatečně zpomalit. Tak můžeme lépe učinit, pokud nahlédneme do historie a zmapujeme celkový trend oteplování. NASA se svým novým výzkumem zjistila, že skleníkové plyny a atmosférické částice zapříčinily rizika globálního sucha již na počátku 20. století. 
Člověk

Znečištění ovzduší postupuje tělem jako infekce. Může poškodit každý orgán i buňku

Světová zdravotnická organizace uvádí, že znečištěný vzduch již dýchá devět lidí z deseti, což každoročně vede k úmrtí více než sedmi milionů lidí. Nový výzkum publikovaný organizací CHEST tvrdí, že znečištěné ovzduší má na náš organismus ještě horší vliv než kouření tabáku. Jemné částice se dostávají do krevního oběhu a napadají orgány i buňky. Mohou také ovlivnit funkci genů a zvyšují rizika demence, mrtvice a snížené inteligence.
Příroda

Klimatická změna by mohla ze Sibiře udělat místo vhodné pro lidská sídliště

Ačkoliv asijská část Ruska za Uralem tvoří na 77 procent ruského území, žije na ní paradoxně jenom 27 procent ruského obyvatelstva. Sibiř je notoricky nevlídná, hovorově její jméno často používáme jako synonymum pro třeskuté mrazy. Na konci 21. století by však mohlo být leccos jinak - nová studie si totiž myslí, že klimatické změny by mohly Sibiř podstatně více otevřít lidské populaci.
Příroda

Za poslední dvě staletí vymřelo skoro 600 druhů rostlin

Na rostlinném životě závisí praktický celá pyramida planetárního života. Živočichové jsou na suchozemských rostlinách závislí jak z hlediska produkce části atmosférického kyslíku, tak i kvůli potravě. Masožravci možná do úst nevezmou ani lísteček, ale i jejich přežití závislí na oblibě býložravců v rostlinné potravě. Zatímco úbytek živočichů je přitom dobře zdokumentován i často varovně reflektován, stranou zájmu stojí úbytek rostlinných druhů. Nejnovější studie přitom zjistila, že od počátku průmyslové revoluce je tempo vymírání rostlinných druhů dvakrát větší než právě v případě živočichů.
Příroda

Šimpanzi v Sierra Leone se začínají 'domestikovat', přibližují se lidským obydlím

Nemusíte být zrovna kovaným ekologem, aby bylo možné připustit, že růst lidské populace zvyšuje tlak na přežívání původních planetárních druhů. Lidská sídliště - zvláště ve své moderní podobě - dnes dosahují až k nejzazším výspám někdejšího království přírody. Člověk se tak pro mnoho druhů stává jakýmsi dalším nezbytným faktorem, kterému je třeba se přizpůsobit. Pokud chtějí přežít, mnohé druhy budou zřejmě muset dosáhnout jisté míry "autodomestikace", byť nikoliv zemědělského charakteru. Nová studie odhalila, jak tak činí šimpanzi v Sierra Leone.