Častým následkem mozkové mrtvice, která podle Světové zdravotnické organizace (WHO) postihne ročně po celém světě přibližně 15 milionů lidí, je trvalá invalida. Ta podle ní znehodnotí život pět milionům pacientů ročně. Mezi časté projevy patří ochrnutí jedné poloviny těla, porucha řeči a zhoršení zraku a paměti.

Rehabilitace je sice nezbytná, je však velice náročná a má různou míru úspěšnosti. Infekční onemocnění nebo rakovinu lze léčit, následky mozkové mrtvice nikoli. Tým doktora Thomase Carmichaela však chtěl zjistit, zda lze rehabilitaci po mozkové mrtvici nahradit nebo alespoň doplnit léky.

Nic pro těžké případy

„Cílem je mít lék, který mohou pacienti po mrtvici užívat a který má účinky rehabilitace,“ uvedl autor výzkumu zveřejněného v časopisu Nature Communications. „Rehabilitace po mrtvici je ve svých skutečných účincích velice omezená, většina pacientů totiž nedokáže udržet její intenzitu potřebnou pro zotavení,“ dodal.

Testovaný lék zlepšil kontrolu pohybu u myší po mozkové mrtvici. Následná práce s pacienty a hlodavci po cévní příhodě experti popsali, jak tato porucha ovlivňuje mozková spojení. Dochází k narušení mozkové sítě, která je důležitá pro činnosti související s pohybem, jako je chůze, a to kvůli odpojení specifických buněk od zbytku neuronů. Vědci prokázali, že rehabilitace u myší i lidí pomáhá ztracené nervové dráhy obnovit.

Tento lék má podle nich potenciál doplnit fyzickou rehabilitaci nebo ji zcela nahradit. Přípravek však podle odborníků nepomůže pacientům po těžké mrtvici s minimální úrovní zotavení. „Počáteční rozsah terapie by byl pro středně postižené jedince,“ uvedl Carmichael s tím, že jsou zapotřebí další studie pro zjištění bezpečnosti léků, než přijdou na řadu klinické studie.